V posledních letech se zneužívání antibiotik stává stále závažnější. Antibiotika bereme dokonce i k léčbě nachlazení, i když je způsobeno viry, a nikoli bakteriemi. Jedinou funkcí antibiotik je zabíjet bakterie, například salmonelu způsobující gastroenteritidu, ale lidé se mylně a často domnívají, že silná antibiotika jsou všelékem na běžné nemoci.

Nyní víme, že toto nadměrné spoléhání na antibiotika vedlo k tomu, že se u mnoha kmenů bakterií vyvinula rezistence vůči antibiotikům. Ukázalo se také, že používání antibiotik poškozuje bakterie ve střevním traktu a může vést k systémovým zánětům a dalším onemocněním.

Proto bychom si kromě toho, že nebudeme antibiotika užívat víc, než je nezbytně třeba, měli také zvýšit odolnost svých střevních bakterií, abychom snížili riziko infekce a vůbec potřebu antibiotik.

Co se stane, když se antibiotika dostanou do střevního traktu?

Zdravé střevní bakterie jsou pro lidské tělo nesmírně prospěšné. Hojnost „dobrých“ bakterií může zlepšit zdraví střev, posílit imunitní reakce, předcházet alergiím, snižovat hladinu cholesterolu a předcházet rakovině.

Antibiotika, která člověk užívá, nejenže likvidují cílové bakterie, ale také prospěšné bakterie, které jsou již ve střevním traktu přítomny.

Dr. Ting Chief Tsai, profesor na Národní univerzitě Yang Ming Chiao Tung na Tchaj-wanu, upozorňuje, že pokud si bakterie ve střevním traktu již nevyvinuly odolnost vůči antibiotikům, antibiotika bez rozdílu zlikvidují všechny bakterie.

„Někdy je neutralizováno více dobrých bakterií, protože špatné bakterie mají tendenci vyvinout si určitý druh rezistence vůči antibiotikům,“ dodal. Vzhledem k tomu, že probiotika vypěstovaná z kmenů bakterií odolných vůči antibiotikům jsou zakázána, mohou lidé konzumovat pouze probiotika bez rezistence vůči antibiotikům.

Vzhledem k vlastnostem antibiotik, jakmile je lidé po určitou dobu užívají, v těle zůstávají špatné bakterie rezistentní na antibiotika a množí se. Příkladem takové bakterie je clostridium difficile.

Clostridium difficile je původem z lidského střevního traktu, avšak její populace je udržována na uzdě díky konkurenci s jinými bakteriemi. Používání antibiotik však tuto bakterii připraví o přirozené konkurenty, což jí umožní množit se a vyvolávat infekce. Mezi její příznaky patří průjem, nadýmání, bolesti břicha, horečka, nevolnost a asitia (ztráta chuti k jídlu). V závažných případech mohou pacienti trpět kolitidou, toxickým megakolonem, perforací střev a dokonce i smrtí.

Zvýšená propustnost střev a rizika s ní spojená

Pokud užívání antibiotik naruší přirozenou rovnováhu střevní mikroflóry, špatné bakterie způsobující záněty mají tendenci se množit. Tyto bakterie uvolňují velké množství zánětlivých látek a toxinů, které pravděpodobně povedou k zánětu a dokonce k velké propustnosti střev. Toxiny a další škodlivé bakterie ve střevě se pak mohou dostat do krevního oběhu a způsobit systémový zánět celého těla.

Dr. Tsai upozorňuje, že tyto bakterie se pak mohou pomocí oběhového systému dostat do všech částí těla. Pokud se tyto špatné bakterie dostanou do srdečních svalů, mohou způsobit zánět myokardu. Upozornil také na to, že i když je hematoencefalická bariéra schopna zabránit vniknutí bakterií do mozku, na menší toxiny a zánětlivé částice to nemusí stačit. To zvyšuje riziko onemocnění, jako je demence a Parkinsonova choroba.

Nesprávné užívání antibiotik naruší rovnováhu střevní mikroflóry v těle a výrazně zvýší riziko úmrtí na infarkt myokardu. Lékařský časopis Circulation zveřejnil v roce 2019 článek popisující, že po sterilizaci střev některých laboratorních potkanů pomocí antibiotik byla při simulacích operace infarktu myokardu prováděných na těchto potkanech zaznamenána mnohem vyšší úmrtnost a mnoho potkanů zemřelo na prasknutí srdce.

Vědci dospěli k závěru, že hlavní příčinou úmrtí pacientů s infarktem myokardu je nedostatek mastných kyselin s krátkým řetězcem. Mastné kyseliny s krátkým řetězcem jsou vedlejším produktem metabolického procesu střevních bakterií a podporují funkce imunitních buněk. Během infarktu myokardu vzniká velké množství nekrotických buněk, které v těle vyvolávají imunitní reakci, jež opravuje a udržuje stabilitu srdeční struktury. Pokud však dojde ke snížení obsahu mastných kyselin s krátkým řetězcem, dojde k narušení opravné funkce imunitního systému, což zvyšuje riziko úmrtí.

Studie provedená Rutgersovou univerzitou v roce 2021 zjistila, že po narušení rovnováhy střevních bakterií antibiotiky je u dospělých osob vyšší pravděpodobnost vzniku metabolických a nádorových onemocnění včetně cukrovky, ledvinových kamenů a rakoviny tlustého střeva.

Jak zvýšit odolnost střevního mikrobiomu

Používání antibiotik má vždy za následek poškození střevní mikroflóry a míra poškození přímo souvisí s množstvím podávaných antibiotik. Čím nižší je dávka, tím menší je dopad. Přesto nemoci, které vyžadují léčbu antibiotiky, obvykle diktují dávky, které nebudou nízké, stejně jako délku léčby, aby bylo zajištěno účinné odstranění infekčních bakterií. Vzhledem k tomu, že moderní bakteriální infekce jsou stále odolnější, je v důsledku toho i síla antibiotik větší a větší.

Zásadnějším řešením je proto především snížit spotřebu antibiotik. Ve většině případů se cizorodé zákeřné bakterie dostávají do těla v malém množství a obvykle jsou odraženy a usmrceny bakteriemi původními v těle. Pokud se tyto bakterie nepodaří zahubit, jedinec onemocní a k jejich usmrcení je obvykle nutná léčba antibiotiky.

Proces odpuzování a likvidace škodlivých bakterií odráží odolnost střevních bakterií. Dr. Tsai říká: „Často zdůrazňuji význam odolnosti střevních bakterií, protože odráží schopnost člověka odolávat vnějším stresorům,“ mezi které patří bakterie, viry, špatný životní styl a stravovací návyky a psychický stres.

Člověk s odolnými střevními bakteriemi je méně náchylný k infekcím a je méně ohrožen vnějšími hrozbami. Pro zvýšení odolnosti střevní mikroflóry je třeba se zaměřit na její rozmanitost a komplementaritu. Čím rozmanitější dobré bakterie jsou, tím lépe, vysvětluje tchajwanský akademik. Jakmile se ve střevech vyskytuje množství bakterií, budou se přirozeně doplňovat.

Texaská univerzita publikovala v roce 2018 článek, ve kterém zmiňuje, že rozmanitá strava bohatá na vlákninu, zejména prebiotika, jako je inulin (známý také jako čekanková vláknina), silně souvisí s rozmanitostí střevní mikroflóry. Inulin je ve vodě rozpustná vláknina, kterou lze přirozeně získat z rostlin, jako je česnek, lopuch, chřest, pórek, pšenice, cibule a artyčoky.

Diverzifikovaná strava může také zabránit nutriční nerovnováze, protože nedostatek mikroživin může mít vliv i na složení střevních bakterií. Vědecký souhrn publikovaný v roce 2021 popisuje, jak může strava s nedostatkem vitaminu A, zinku, železa nebo kyseliny listové způsobit vážné poškození střevního mikrobiomu. Nedostatek vitaminu A má největší dopad na složení střevních bakterií a může vést k nárůstu bakteroides vulgatus (druh způsobující onemocnění, spojovaný také s celiakií). Zinek zase pomáhá udržovat integritu střevní bariéry.

Kromě toho by měl člověk také omezit příjem alkoholu. Velké množství alkoholu nejenže poškozuje integritu střevní imunitní bariéry a zvyšuje riziko děravého střeva, ale také škodí střevním mikrobům a vyvolává produkci toxinů.

A konečně, doplňování probiotik s různými funkcemi může přímo obohatit a diverzifikovat střevní bakterie, pokud plní své příslušné role. Například lactobacillus helveticus ns8, lactobacillus salivarius UBL S22, lactobacillus farciminis a bifidobacterium infantis 35624 mohou pomáhat snižovat záněty.

Lactobacillus rhamnosus R0011, lactobacillus helveticus R0052 a také lactobacillus paracasei NCC2461 mohou zmírnit propustnost střev způsobenou zánětem.

Jak zabránit rezistenci na antibiotika a napravit poškozenou střevní mikroflóru

Jak již bylo řečeno, ti, kteří v současné době užívají antibiotika na předpis, by je neměli jednoduše přestat užívat. Existuje několik metod, jak zabránit rezistenci na antibiotika a napravit poškozenou střevní mikroflóru:

1) Neužívejte antibiotika při mírných infekcích. Pokud je už berete, plně dokončete předepsanou léčbu, aby se zabránilo vzniku bakterií rezistentních vůči antibiotikům. Přerušení léčby bez rady lékaře může vést k tomu, že se u zbývajících bakterií způsobujících onemocnění vyvine rezistence na antibiotika a může způsobit jejich návrat v budoucnu. Museli byste pak zvýšit dávku antibiotik, protože bakterie si pravděpodobně vyvinou určitou rezistenci na antibiotika.

2) Berete-li antibiotika, zvyšte množství probiotických doplňků stravy. Dbejte na to, abyste probiotika užívali alespoň dvě hodiny po užití antibiotik, aby nedošlo k usmrcení bakterií hned po jejich požití. Po ukončení léčby pokračujte v braní probiotických doplňků, aby se urychlila obnova střevního traktu.

3) Jezte zdravě. Nejdůležitější součástí udržování zdraví střev je dlouhodobá konzumace potravin prospěšných vaší střevní mikroflóře, např. čerstvé ovoce, jogurt a kvašené potraviny.

Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.