Záplava protichůdných informací o výživě činí rozhodování o tom, co jíst, kdy a v jakém množství složitější než kdy dříve – ale nemusí to být tak komplikované.
Mezi každodenními volbami má jen málo věcí tak výrazný vliv na naše zdraví, pohodu a emoce jako jídlo. Ať už jde o požitek z kousku čokoládového dortu, nebo o úzkost z toho, zda je pro vás sůl dobrá či špatná, jídlo hraje klíčovou roli v tom, jak se cítíme. S množstvím dostupných rad ohledně výživy je však často obtížné rozlišit, co je správné, jak to uplatnit a co nám skutečně prospěje.
Zmatek je mnohovrstevnatý, jak vysvětluje pro Epoch Times doktorka Vanita Rahmanová, certifikovaná interní lékařka a odbornice na výživu. Přístup k neomezeným informacím na internetu, v nesčetných blozích a vědeckých časopisech může vést k informačnímu přetížení – a k mnoha protichůdným faktům a názorům.
K tomu všemu lékaři často nedokážou vyřešit naše nejasnosti, i když jsou závěry výzkumu jednoznačné.
„Většina lékařů skutečně nedostává mnoho vzdělání o výživě – velmi málo, ve skutečnosti – během svého studia nebo tréninku,“ domnívá se Rahmanová. „Existuje obrovská mezera mezi tím, co výzkumy ukazují, a tím, co běžný poskytovatel zdravotní péče ví.“
Odborníci a influenceři se navíc často rozcházejí ve svých preferencích ohledně preferované stravy, což ztěžuje smysluplnou diskusi o výživě, pokud se nenacházíte ve skupině se shodnými názory.
Věda o výživě je rovněž plná debat, ať už jde o červené maso, nasycené tuky nebo poměr sacharidů k tukům, a další.
Potravinářský průmysl také ovlivňuje naše nákupní rozhodnutí prostřednictvím marketingových kampaní s rozpočty, které mohou přesáhnout 500 milionů dolarů. Tento stálý příliv protichůdných informací činí oblast výživy obtížnou pro ty, kdo hledají rady, jak se zdravěji stravovat.
Jasnost uprostřed zmatku
Je nezbytné se prokousat veškerým humbukem, neboť naše celkové zdraví se zhoršuje, očekávaná délka života klesla na nejnižší úroveň za poslední dvě desetiletí (76,4 let) a nemoci, dříve považované za výlučné pro starší populaci, jsou nyní častěji diagnostikovány i u mladších ročníků.
Průměrná délka života od roku 1900 (kdy činila 47 let) stabilně rostla a dosáhla téměř 79 let v roce 2019. V roce 2020 však klesla na 77 let, a o rok později dokonce na něco málo přes 76 – což je největší pokles za dva roky od let 1921–1923.
Na své výroční konferenci v květnu Americká gastroenterologická asociace oznámila, že nová analýza dat z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhalila, že za dvě desetiletí mezi lety 1999 a 2020 se výskyt kolorektálního karcinomu zvýšil o 500 procent u dětí ve věku 10–14 let, o 333 procent u dospívajících ve věku 15–19 let a o 185 procent u mladých dospělých ve věku 20–24 let.
Rakovina tlustého střeva obvykle postihuje dospělé nad 50 let, ale za posledních patnáct let došlo k nárůstu diagnóz u mladších lidí. Mezi rizikové faktory patří životní styl, jako je kouření, konzumace alkoholu, sedavý způsob života, obezita a strava bohatá na červené a zpracované maso, uvádí Cleveland Clinic.
Míra obezity v západních zemích prudce vzrostla, což vytváří ostrý kontrast k problémům, kterým čelí mnoho rozvojových zemí, kde je výzvou spíše nedostatek jídla než jeho nadbytek.
Například podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) dosáhla v roce 2023 míra obezity u dospělých v USA 41,9 procenta. Míra obezity u dětí a dospívajících rovněž stoupá a dosáhla téměř 20 procent u věkové skupiny 2–19 let, což představuje téměř 15 milionů mladých lidí podle dat z Národního průzkumu zdraví a výživy (NHANES) sesbíraných mezi lety 2017 a 2020. Tyto hodnoty se od 70. let více než ztrojnásobily.
K obezitní krizi přispívají faktory, jako je rozšíření ultra-zpracovaných potravin s vysokým obsahem kalorií a nízkou nutriční hodnotou, stále více sedavý životní styl, stres a rostoucí závislost na technologiích.
Marion Nestleová, emeritní profesorka výživy, studií potravin a veřejného zdraví na Newyorské univerzitě a oceněná autorka, sdělila Epoch Times, že výživa je matoucí, neboť lidé se stravují podle velmi složitých diet.
„Nemůžete zavřít lidi na 40 let na metabolické oddělení a krmit je různými druhy stravy, abyste viděli, jaké účinky to bude mít,“ vysvětluje.
Nestleová dodává, že provádění experimentálního výzkumu není reálné, což činí dostupné studie čistě observačními. Jinými slovy, namísto přímých experimentů na lidech vědci získávají poznatky prostřednictvím pozorování účastníků studií.
Observační a preklinický výzkum založený na zvířecích modelech nebo buněčných studiích často čelí kritice. Provádění kontrolovaných studií výživy na lidech je prakticky nemožné – kromě velmi krátkodobých experimentů.
Zmatek se zvyšuje s rostoucím počtem diet propagovaných odborníky na výživu a influencery, kteří tvrdí, že jejich oblíbená dieta dokáže vyřešit řadu zdravotních problémů.
Možná, že to, co jíme, není jen o zdravotních dopadech, ale i o osobní volbě. Užívání si jídla se v diskuzích o výživě často přehlíží.
„Je to pro každého velmi osobní záležitost, protože jídlo je pro nás všechny důležitou investicí,“ konstatuje Rahmanová.
„Nemyslím si, že každý člověk potřebuje jedinečnou dietu,“ pokračuje. „Jde spíše o to, v jaké formě byste tyto potraviny, u nichž bylo prokázáno, že jsou užitečné, rádi konzumovali? Co by vám chutnalo? Co by pro vás bylo proveditelné? Co byste si dokázali představit, že byste si mohli dopřát?“ dodává.
Nestleová sdílí své postřehy ohledně často protichůdných rad influencerů a diet, které dodržují.
„Každý jí. Každý má své vlastní zkušenosti. Každý je odborník. Ale ty protichůdné rady jsou na okrajích. Základní doporučení se nikdy nezměnilo. První dietní směrnice z roku 1980 doporučovaly omezit příjem cukru, soli a nasycených tuků. A dnes se říká přesně totéž,“ objasňuje.
Stravovací prostředí
Za posledních 50 let se druhy potravin, které máme k dispozici, drasticky změnily. Dnes mnoho potravin v obchodech a restauracích prochází vysokou mírou zpracování a obsahuje ingredience, se kterými naše tělo dosud nepřišlo do kontaktu. Zatímco vědci a spotřebitelé postupně odhalují zdravotní důsledky, jedna věc je jasná. Ve velké části západního světa nyní ultra-zpracované potraviny dominují našim jídelníčkům, což vyvolává obavy o budoucí zdraví nás i našich dětí.
Ultra-zpracované potraviny často obsahují přísady, jako jsou umělá barviva, příchutě, konzervační látky, emulgátory, a mají vysoký obsah cukru, soli a nezdravých tuků – všechny tyto látky mohou mít negativní dopad na naše zdraví. Navíc tyto potraviny často mají nízkou výživovou hodnotu, přestože jsou kaloricky bohaté, a jsou navrženy tak, aby byly vysoce návykové – což nás nutí vracet se k nim znovu a znovu.
V článku publikovaném v The American Journal of Medicine lékaři z lékařské fakulty Florida Atlantic University Schmidt College of Medicine naznačují, že nárůst spotřeby ultra-zpracovaných potravin může být významným faktorem, který přispívá k rostoucí nemocnosti, úmrtnosti a zkrácení délky života.
Stále více výzkumů ukazuje, že ultra-zpracované potraviny hrají roli v rostoucích počtech případů přibývání na váze, obezity, cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění, mrtvice, demence, Alzheimerovy choroby, rakoviny a celkové úmrtnosti.
Spotřeba ultra-zpracovaných potravin roste po celém světě. Ve Spojených státech ultra-zpracované potraviny nyní představují 57 procent denního energetického příjmu dospělých, přičemž u mladých lidí tato hodnota vzrostla na 67 procent, podle studie zveřejněné v Britském lékařském časopise v roce 2024, která vychází z dat průzkumu NHANES.
Zpracované maso, jako jsou párky v rohlíku, slanina, klobásy a uzeniny, také vzbuzuje rostoucí obavy, protože výzkumy naznačují, že jejich konzumace vede ke zvýšenému výskytu rakoviny žaludku a kolorektálního karcinomu. Ještě znepokojivější je skutečnost, že tyto potraviny jsou masivně propagovány dětem v restauracích a obchodech a tvoří i základ školních obědů po celých Spojených státech.
V roce 2016 vydala Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny Světové zdravotnické organizace zprávu, která zařadila zpracované maso (šunka, klobásy, slanina a párky v rohlíku) do karcinogenů skupiny 1 – tedy látek karcinogenních pro člověka. Mezi další karcinogeny skupiny 1 patří tabák a alkohol.
Dalším významným hráčem ve výživovém prostředí je potravinářský průmysl, který vyrábí mnoho potravin, které nalezneme na regálech supermarketů a propaguje je s miliardovými rozpočty. Podle Ruddova centra pro potravinovou politiku a zdraví při Univerzitě v Connecticutu (UCONN) utrácí potravinářský průmysl ročně 14 miliard dolarů na reklamu – jak uvádí zpráva zveřejněná v roce 2017.
„Více než 80 % této potravinové reklamy propaguje fast food, sladké nápoje, sladkosti a nezdravé svačiny, což zcela zastíní celý rozpočet 1 miliardy dolarů na veškerou prevenci chronických onemocnění a podporu zdraví,“ uvádí Ruddovo centrum UCONN.
„Potravinový marketing negativně ovlivňuje stravování a zdraví dětí a dospívajících. Zvyšuje množství zkonzumovaných kalorií, preference pro nezdravé kategorie produktů a vnímání jejich zdravotní nezávadnosti,“ míní.
Potravinářské společnosti však mají více zainteresovaných stran, včetně akcionářů. To znamená, že jejich zájmy nejsou pouze zdraví spotřebitelů, kteří jejich produkty kupují.
Nestleová na tuto problematiku nahlíží kritičtěji a navrhuje, abychom jejich snahy vnímali optikou finančních zisků.
„Potravinářský průmysl není žádná sociální služba. Není to agentura pro veřejné zdraví. Jeho úkolem je vydělat peníze pro akcionáře, tečka, konec příběhu. A jakmile to pochopíte, všechno, co dělají, začne dávat smysl,“ podotkla.
Výživové rady, jednoduše
I když se vede mnoho diskuzí o tom, jaká dieta je nejlepší, několik jednoduchých zásad nám může pomoci lépe se rozhodovat.
Rahmanová má několik návrhů, jak nastoupit na cestu ke zdravějšímu stravování, přičemž nezapomíná, že důležitý je i požitek a volba je nakonec na nás.
- Přidejte více zeleniny, s cílem jíst několik porcí denně.
- Snažte se jíst denně několik kusů ovoce a vybírejte to, které vám chutná, aniž byste si dělali starosti, zda je bio. Jinými slovy, je v pořádku jíst neekologické ovoce.
- Zařaďte do své stravy celozrnné výrobky (například místo bílé těstoviny zkuste celozrnnou – možná ani nepoznáte rozdíl).
- Vyhněte se slazeným nápojům, jako jsou limonády, džusy a alkoholické nápoje, a místo toho dejte přednost vodě nebo perlivé vodě.
- Omezte stravování v restauracích. Jídla v restauracích mají často vysoký obsah soli, cukru a přidaných tuků a chybí jim optimální množství vlákniny. Vaření a stravování doma je zdravější a ekonomičtější.
Rahmanová zmiňuje studii z roku 2020 publikovanou v Journal of Nutrition, která zjistila, že pouze 1 z 1 000 restaurací splňuje nutriční normy.
Nakonec důrazně doporučuje jíst bez rozptylování a soustředit se na jídlo, přemýšlet o tom, odkud pochází a jak se po něm cítíme. Poznamenává, že tato praxe může být silným způsobem, jak lépe vnímat signály těla o hladu a sytosti.
Nestleová souhlasí a poznamenává, že naše rozhodování o tom, co jíst, nemusí být složité a je tak jednoduché, že je lze shrnout do sedmi slov, jak to udělal Michael Pollan, bestsellerový autor New York Times:
„Jezte jídlo, ne příliš mnoho, hlavně rostliny.“
V komplikovaném světě je jednoduchost krásná věc.
–ete–
