Nový výzkum odhaluje jeden z důvodů, proč jsou někteří senioři po zdravotních krizích, jako je cukrovka nebo rakovina, až pětkrát odolnější.
Vedle cvičení, stravy a dokonce i „dobrých genů“ hraje klíčovou roli faktor, který není fyzický, ale emocionální. Nová studie, která po dobu tří let sledovala tisíce starších dospělých, zjistila, že psychická a emoční pohoda překonává téměř všechny ostatní ukazatele v tom, kdo se dokáže zotavit z onemocnění, jako je rakovina, cukrovka či těžká zranění.
„Účastníci, kteří měli na začátku studie psychickou a emoční pohodu, měli téměř pětkrát vyšší pravděpodobnost, že na jejím konci dosáhnou optimálního zdraví, než ti, kteří tuto pohodu na počátku neměli,“ uvedla hlavní autorka studie Esme Fuller-Thomsonová, profesorka sociální práce, medicíny a ošetřovatelství na Fakultě sociální práce Factor-Inwentash při Torontské univerzitě, pro deník Epoch Times.
Emoční pohoda je stav, kdy člověk dokáže účinně zvládat své emoce, má smysl života a udržuje podpůrné vztahy s ostatními. Psychická pohoda zahrnuje emocionální stabilitu, ale i odolnost, pocity celkového štěstí, spokojenosti se životem a osobního růstu.
Čtěte také:
Co odlišuje ty, kteří se zotaví
Studie, která vychází z dat Kanadské longitudinální studie stárnutí (Canadian Longitudinal Study on Aging), sledovala více než 8 000 dospělých starších 60 let, kteří na začátku vykazovali nízkou úroveň pohody ve fyzické, psychické, sociální i subjektivně vnímané oblasti. Výsledky, publikované v časopise PLOS One, ukázaly, že téměř čtvrtina účastníků během tří let znovu dosáhla optimální úrovně životní pohody – a to i přesto, že se potýkali s chronickými onemocněními, jako je artritida, cukrovka nebo rakovina.
Pro účely výzkumu byla optimální pohoda definována jako stav, kdy má člověk dostatečnou sociální oporu, pozitivní přístup ke stárnutí, dobré fyzické i duševní zdraví, prožívá štěstí, životní spokojenost, nemá omezení v každodenních činnostech a ani invalidizující bolest či závažné duševní onemocnění.
Účastníci, kteří na začátku studie vykazovali vyšší úroveň psychické a emoční pohody, měli největší šanci, že znovu dosáhnou optimálního stavu.
K dalším faktorům spojeným s úspěšným návratem k celkové pohodě po zdravotním zhoršení patřilo:
- věk pod 70 let
- vyšší příjem
- manželský stav
- pravidelná fyzická aktivita
- nekuřáctví
- absence nemocí, jako jsou cukrovka, obezita, poruchy spánku, artritida či osteoporóza
Podle profesorky Fuller-Thomsonové výsledky ukazují, že obnova celkové pohody závisí na více faktorech a potvrzuje potřebu holistického přístupu – tedy propojení těla, mysli a ducha – který bere v úvahu fyzické, emoční i sociální potřeby člověka zároveň.
Studie měla i svá omezení. Výzkum byl proveden v Kanadě, kde existuje univerzální, veřejně financovaný systém zdravotní péče, a výsledky tak nemusí být plně přenositelné na země, kde si starší lidé hradí zdravotní služby sami. Autoři také upozornili, že údaje o pohodě byly založeny na sebehodnocení účastníků, což mohlo výsledky do určité míry ovlivnit.
Praktické kroky k emocionální odolnosti
Podle nedávné studie zveřejněné v časopise Acta Psychologica mohou starší dospělí pro zlepšení své psychické a emoční pohody během tzv. zlatých let využít několik účinných strategií.
- Přijmout a přizpůsobit se: Uvědomte si a přijměte, že změny zdravotního stavu jsou přirozenou součástí života, a pochopte, že mohou ovlivnit celkovou pohodu, pokud na ně člověk dostatečně nereaguje. Studie upozorňuje, že lidé mohou nad těmito změnami převzít větší kontrolu – a tím posílit svou psychickou pohodu – tím, že se zapojí do věku odpovídajícího pohybu, upraví stravu drobnými kroky a dodržují doporučení lékaře.
- Zvládat stres: Pomáhají relaxační techniky, jako je dechové cvičení nebo meditace, které umožňují lépe zvládat úzkost a napětí vyvolané náročnými situacemi či zdravotními obtížemi. Osvojení pozitivních strategií u zvládání nepříjemných emocí posiluje duševní odolnost a přispívá k lepšímu emočnímu zdraví.
- Zůstat ve spojení: Dobrovolnictví nebo častější účast na společenských aktivitách podporuje pocit vlastní hodnoty a životního smyslu, což se může příznivě odrazit na psychické i emoční pohodě.
- Pěstovat pozitivní přístup: Každodenní vděčnost a uvědomování si dobrých věcí v životě pomáhají rozvíjet vnitřní klid. Přijetí pozitivního postoje k běžným výzvám dne navíc posiluje odolnost vůči stresu.
Podle výzkumu pěstování pozitivního pohledu na stárnutí znamená vítat přirozený proces života – vidět v něm příležitost k navazování nových vztahů, předávání zkušeností a učení se novým věcem. Přijetí věku, namísto jeho odmítání, může starším lidem dodat sílu prožít svůj život naplno.
I přes nejlepší snahu se však někteří lidé mohou potýkat s obtížemi při zlepšování své psychické nebo emoční kondice. V takovém případě může pomoci odborník na duševní zdraví, který dokáže rozpoznat a léčit případné skryté poruchy a poskytnout ověřené terapeutické metody ke zmírnění příznaků.
Další překážky na cestě k pohodě
Ačkoli se emoční pohoda ukázala jako klíčový faktor celkového zdraví, studie poukázala na řadu překážek bránících zotavení – včetně chronických nemocí, sociální izolace, nízkého socioekonomického statusu a negativního vnímání vlastního zdraví.
Zatímco některé faktory, jako je příjem, lze měnit jen obtížně, jiné – například strava a fyzická aktivita – jsou do značné míry ovlivnitelné úsilím a vůlí.
„Zdraví není statické – je dynamické,“ říká Jason Sonners, chiropraktik a zakladatel společnosti HBOT (hyperbaric oxygen therapy) USA, který se na studii nepodílel. „Ať už jste zdraví, nebo se potýkáte se zdravotními problémy, k budování zdraví je třeba aktivního a dlouhodobého úsilí.“
Podle Sonnerse mohou i malé každodenní kroky – v oblasti výživy, pohybu a myšlení – vyvolat významné změny.
„Žádná záruka neexistuje, ale nicnedělání téměř vždy vede k úpadku zdraví,“ dodává.
Dopady na veřejné politiky
Podle první autorky studie Mabel Ho, doktorandky Fakulty sociální práce Factor-Inwentash a Institutu pro životní dráhu a stárnutí při Torontské univerzitě, výzkum zpochybňuje rozšířenou představu, že stárnutí nevyhnutelně vede k úbytku fyzického zdraví a zhoršení životní pohody. Studie naopak ukazuje, že mnozí starší lidé mohou – a také skutečně dokážou – dosáhnout optimální životní pohody, pokud mají odpovídající sociální podporu a provádějí pozitivní změny životního stylu.
„Výsledky také zdůrazňují důležitost politik a programů, které pomáhají starším lidem udržovat nebo znovu získávat životní pohodu v pozdějším věku,“ uvedla Hoová.
Podle Sonnerse mohou tvůrci politik podpořit zdravé stárnutí tím, že motivují ke zdravému chování a zpřístupní nástroje pro prevenci a zlepšování zdraví – například kvalitní potraviny, možnosti cvičení, vzdělávání, doplňky stravy nebo terapie, jako je řízené dechové cvičení.
Zdravotníci by pak podle něj měli klást důraz na vzdělávání a posilování aktivní role starších pacientů v péči o vlastní zdraví.
„Měli by pacientům ukázat, že stárnutí nemusí znamenat úpadek, a že se správnými strategiemi mohou být v sedmdesáti zdravější než byli v šedesáti,“ uzavírá Sonners.
–ete–
