Nedávno publikovaný výzkum upozorňuje na potraviny a doplňky stravy, které skutečně pomáhají zmírnit zácpu.
Co když byly desítky let lékařských doporučení ohledně zácpy mylné?
Vědci, kteří analyzovali více než 75 klinických studií, uvádějí, že pro běžně doporučovanou stravu s vysokým obsahem vlákniny existuje jen velmi málo důkazů. Naopak identifikovali šest alternativ, které podle dostupných dat skutečně fungují.
Ve vůbec prvních stravovacích doporučeních pro chronickou zácpu založených na důkazech vědci z King’s College London důrazně doporučují k léčbě oxid hořečnatý, minerální vodu a psyllium – druh vlákniny podávaný ve formě doplňku stravy. Zároveň odrazují od konzumace směsí s inulinem a od obecně pojaté stravy s vysokým obsahem vlákniny.
Některé potraviny získaly tzv. částečné doporučení, mezi nimi například kiwi, žitný chléb a probiotika.
„Možnost zlepšit tento stav prostřednictvím změn ve stravování by lidem umožnil lépe zvládat své potíže a – doufejme – zlepšit jejich kvalitu života,“ uvedla v prohlášení hlavní autorka studie Eirini Dimidiová, odborná asistentka v oboru nutričních věd na King’s College London.
Doporučení byla publikována v říjnu v odborných časopisech Journal of Human Nutrition & Dietetics a Neurogastroenterology & Motility. Podpořila je Britská dietetická asociace. Jejich cílem je změnit způsob, jakým lékaři, zdravotní sestry a nutriční specialisté k zácpě přistupují – a to zdůrazněním čtyř léčebných možností podložených vědeckými důkazy.
Co skutečně funguje
Výzkumníci zjistili, že dodržování stravy s vysokým obsahem vlákniny nepřináší významný klinický přínos, protože většina dosavadního výzkumu se zaměřovala především na doplňky stravy s vlákninou. Identifikovali pouze jednu randomizovanou kontrolovanou studii, která testovala účinky stravy s vysokým obsahem vlákniny. Ta však neprokázala zlepšení zácpy ve srovnání se stravou s nízkým obsahem vlákniny.
Naproti tomu konkrétní doplňky stravy s vlákninou, jako je psyllium, vedly k celkovému zlepšení příznaků zácpy. Klinické studie ukázaly, že psyllium zlepšuje konzistenci a četnost stolice a zároveň snižuje nutkání k nadměrnému tlačení při vyprazdňování.
Nová doporučení však upozorňují také na několik potravin a nápojů, které působí prostřednictvím jiných mechanismů než vláknina.
Oxid hořečnatý
Oxid hořečnatý je dobře známé osmotické projímadlo. Zvyšuje obsah vody ve střevech, změkčuje stolici a stimuluje střevní pohyby. U dospělých se doporučuje dávkování 2 gramy denně, rozdělené do tří dávek, užívaných před nebo po jídle.
Minerální voda s vysokým obsahem minerálů
Minerální vody bohaté zejména na hořčík a hydrogenuhličitany mohou mít přímý projímavý účinek tím, že přitahují vodu do střev. To změkčuje stolici a usnadňuje její průchod, což představuje dostupnou a přirozenou možnost úlevy.
Nová doporučení uvádějí, že ke zhodnocení účinku je vhodné pít přibližně dvě až šest sklenic minerální vody denně po dobu dvou až šesti týdnů.
Probiotika
Probiotické kmeny celkově zvyšovaly frekvenci stolice, ale nezlepšovaly její konzistenci. Protože jejich účinnost zůstává nejasná a liší se podle konkrétního kmene, získala probiotika pouze částečné doporučení.
Probiotika přivádějí do střev prospěšné bakterie, které podporují rozklad a metabolismus stolice, což může usnadnit vyprazdňování.
Kiwi
Kiwi bylo rovněž doporučeno jen částečně, a to kvůli nízké kvalitě dostupných důkazů. Výzkumníci však zjistili, že kiwi zlepšuje vyprazdňování. Ve srovnání s psylliem mělo mírně větší přínos při zvyšování frekvence stolice, jinak však byly jeho celkové účinky velmi podobné psylliu.
Kiwi obsahuje enzym aktinidin, který podporuje trávení tím, že štěpí bílkoviny a zlepšuje pohyblivost střev. Ovoce zároveň obsahuje hořčík, jenž uvolňuje střevní svaly a stimuluje vyprazdňování.
Samostatná studie zveřejněná v srpnu v časopise Journal of Gastroenterology and Hepatology naznačuje, že extrakt z kiwi může u pacientů s těžkým syndromem dráždivého tračníku s převahou zácpy snižovat bolest a zlepšovat frekvenci i konzistenci stolice.
Žitný chléb
Žitný chléb působí jako prebiotikum a podporuje zdravou střevní mikrobiotu. Když střevní bakterie tyto vlákniny fermentují, vznikají krátké mastné kyseliny, které stimulují pohyby střev a podporují zdraví tlustého střeva. Pokyny doporučují konzumaci šesti až osmi krajíců žitného chleba denně po dobu nejméně tří týdnů.
Přestože žito podporuje vyprazdňování, výsledky studií ukazují, že zároveň může vést k celkovému zhoršení gastrointestinálních potíží. I proto získalo pouze částečné doporučení.
„Žitný chléb obsahuje vlákninu, která zvětšuje objem stolice, takže může vést k lépe formované stolici,“ uvedla Joanna Chodorowska, holistická poradkyně v oblasti sportovní výživy a zotavení z poruch příjmu potravy ze společnosti Nutrition in Motion, LLC, která se na studii nepodílela, pro Epoch Times. Zároveň upozornila, že je nutné dostatečně pít – jinak se může zácpa naopak zhoršit.
Významná zdravotní zátěž
Zácpa postihuje miliony lidí po celém světě, výrazně snižuje kvalitu života a představuje značnou zátěž pro systémy zdravotní péče. Až dosud se klinická doporučení soustředila především na zvýšení příjmu vlákniny a tekutin – často však s jen omezenou oporou ve vědeckých důkazech.
Nové pokyny vycházejí z důkladných systematických přehledů a metaanalýz více než 75 klinických studií. Zároveň doporučují, aby zdravotníci při poradenství pacientům zohledňovali individuální příznaky, jako je frekvence stolice, její konzistence a míra namáhání při vyprazdňování.
„Tento výzkum představuje smysluplný posun v léčbě zácpy, protože se opírá o konkrétní potraviny podložené reálnými důkazy,“ uvedl pro Epoch Times lékař Michael Genovese, hlavní medicínský poradce společnosti Ascendant New York, který se na studii nepodílel.
Jak na změnu v praxi
Genovese upozornil, že pacienti, kteří již užívají vlákninové doplňky nebo dodržují stravu s vysokým obsahem vlákniny, mohou nová doporučení postupně začleňovat do svého stávajícího jídelníčku.
„Pokud pacient již užívá doplněk vlákniny nebo má dietu bohatou na vlákninu, může postupně přidat jeden až dva plody kiwi a několikrát týdně žitný chléb,“ uvedl.
Minerální vodu bohatou na hořčík lze podle něj zařadit do jídelníčku denně. Je však důležité sledovat, aby minerální voda vlákninu vhodně doplňovala, „nikoli ji přetěžovala nebo nevyvolávala nežádoucí účinky“, mezi které mohou patřit plynatost, nadýmání nebo řídká stolice.
„Cílem je přechod k většímu využívání přirozených potravinových zdrojů vlákniny, místo spoléhání se výhradně na prášky nebo tablety,“ dodal.
Výzkumníci zároveň upozorňují, že doporučení vycházejí z aktuálně dostupných poznatků a mohou se v budoucnu měnit.
„Ačkoli jsou naše výsledky slibné, k potvrzení těchto strategií a k vytvoření personalizovaných výživových doporučení budou zapotřebí další, metodologicky přísnější studie,“ uvedla Dimidiová.
–ete–
