Sedm typů odpočinku podle Dr. Saundry Dalton-Smith nabízí řešení pro řadu zdravotních potíží, které se vzpírají lékařskému vysvětlení.
Sedět dlouhé hodiny u mentálně náročné práce bez přestávky je pro tělo podobné, jako kdybyste hodinu v kuse sprintovali.
Ještě horší je, že si většina lidí myslí, že všechno napraví dobrý noční spánek. Ve skutečnosti však spánek nedokáže obnovit všech sedm typů odpočinku, které náš mozek potřebuje, abychom předešli vyhoření a cítili se dobře.
Sedm profilů odpočinku
Dr. Saundra Dalton-Smith, autorka knihy Sacred Rest a lékařka specializující se na interní medicínu, identifikovala sedm typů odpočinku při práci s pacienty, kteří měli normální výsledky krevních testů, dobře spali a přesto pociťovali výraznou únavu bez zjevné zdravotní příčiny. Jak zjistila, problém byl často jednodušší, než se očekávalo.
„Většina práce, kterou dnes děláme, není fyzicky náročná. Sedíme celý den na židli,“ řekla deníku Epoch Times. „Často je ale velmi náročná kreativně. Neustále používáme tento druh energie, jen si neuvědomujeme, že ji tím zároveň vyčerpáváme.“
Obnovit jednotlivé typy energie, které během dne využíváme, přitom vyžaduje méně úsilí, než by se mohlo zdát – a rozhodně to neznamená jen nehybně sedět.
1. Kreativní odpočinek
Nedostatek kreativního odpočinku se může projevit ztrátou inspirace nebo potížemi při hledání nových nápadů, přemýšlení „mimo zaběhlé koleje“ či při inovativním řešení problémů.
Únavu z kreativní práce lze zmírnit tím, že místo tvoření začnete kreativitu přijímat. Pomoci může pobyt v přírodě, sledování východu nebo západu slunce, poslech hudby či obdivování architektury.
„Statistiky ukazují, že lidé, kteří se cítí kreativně vyčerpaní, se často cítí lépe v blízkosti vody,“ uvedla Dalton-Smith. „Mnoho lidí říká: ‚Když jedu k moři, hned se cítím lépe.‘ U někoho může kreativní odpočinek přinést i něco tak jednoduchého, jako jsou barvy stěn v jeho domově.“
2. Mentální odpočinek
Příznaky kognitivního přetížení zahrnují potíže se soustředěním, neschopnost „vyčistit“ mysl, neustálé přemítání a nepřetržitý tok myšlenek.
Meditace a všímavost mohou mysl uvolnit, zatímco fyzická aktivita, například chůze nebo běh, ji pomáhá pročistit, uvedla Dalton-Smith. Pomoci může také takzvaný „brain dumping“ – tedy zapisování všech myšlenek, které vás napadnou – nebo jiné formy psaní deníku, což je zvláště užitečné před spaním nebo na konci pracovního dne.
3. Emoční odpočinek
Nedostatek emočního odpočinku může vést k úzkosti, depresi, tendenci zavděčit se druhým za každou cenu nebo k postupnému pocitu odcizení od sebe samých i od ostatních.
Obnovu emoční rovnováhy může podpořit rozhovor s terapeutem, psaní deníku, umělecké vyjádření, zpěv nebo hra na hudební nástroj.
4. Duchovní odpočinek
Duchovní vyčerpání může způsobit ztrátu motivace nebo pocit, že člověk prochází životem bez hlubšího smyslu a cíle.
Podle osobního přesvědčení může pomoci modlitba nebo meditace. Další možností je dobrovolnická činnost, služba druhým nebo smysluplné spojení s přírodou či lidmi kolem nás.
„Duchovní odpočinek může znamenat obrátit pozornost mimo sebe, zaměřit se na vyšší dobro nebo najít smysluplný pocit propojení s lidstvem,“ řekla Dalton-Smith.
5. Sociální odpočinek
Sociální odpočinek funguje různě podle osobnosti. U extrovertů může vyčerpání vznikat z přílišného času o samotě. U introvertů naopak z přílišného času stráveného s lidmi, kteří od nich něco potřebují. Příznaky jsou však podobné: pocit nedocenění, osamělosti, využívání nebo samozřejmosti.
Pomoci může čas strávený s přáteli, s nimiž je vám dobře a kteří po vás nic nevyžadují – zejména s těmi, které vnímáte jako „energeticky posilující“. Stejně tak může být přínosné věnovat se příjemným aktivitám o samotě, bez očekávání a povinností.
6. Smyslový odpočinek
Přetížení smyslů se může projevovat podrážděností z nadměrného hluku či pachů nebo tím, že si člověk přestává užívat smyslově bohaté zážitky – například koncerty –, které mu dříve přinášely radost.
Pomoci může vytvořit rovnováhu mezi podněty a tichem: například použít sluchátka s potlačením hluku nebo při jízdě autem vypnout rádio a vědomě si vychutnat ticho.
7. Fyzický odpočinek
Fyzické vyčerpání může způsobovat otoky, bolest, ztuhlost nebo napětí v přetížených částech těla – případně i tělesné obtíže bez jasné zdravotní příčiny.
Obnovu může podpořit protahování, masáže, použití pěnového válce (foam rolleru) či terapie červeným světlem na svaly, případně úprava množství spánku.
Jak rozpoznat odpočinek, který potřebujete
Mnoho lidí překvapí, kde se jejich nedostatek odpočinku skutečně projevuje. Když pak začnou používat doporučené regenerační postupy, často zjistí, že Dalton-Smith měla pravdu. Důvod je jednoduchý: většina z nás nemá příliš vyvinutou intuici, pokud jde o propojení mysli a těla nebo o vlastní potřeby.
Podle Dalton-Smith může stačit zaměřit se postupně na jednotlivé oblasti, začít tou nejvíce vyčerpanou a postupně doplňovat energii. To může pomoci zvrátit počínající vyhoření a zabránit jeho návratu.
Světová zdravotnická organizace v roce 2019 uznala syndrom vyhoření jako pracovní jev vznikající v důsledku dlouhodobého nezvládaného stresu na pracovišti. Může ovlivnit celkové zdraví a vést lidi k vyhledání lékařské pomoci, ale nejde o samostatnou diagnózu onemocnění. Vyhoření se typicky projevuje třemi hlavními znaky: vyčerpáním, mentálním odstupem od práce a sníženou pracovní efektivitou.
„Mnoho lidí je schopných fungovat i v období vyhoření. Říkám jim funkčně vyhořelí,“ uvedla Dalton-Smith. „Každý den chodí do práce, podávají výkon, někdy dokonce vypadají velmi úspěšně. Svět říká: ‚Podívejte, kolik toho dokázali.‘ Jenže to všechno dosahují na úkor vlastní spokojenosti.“
Pro Tinu Haisman byla před dvaceti lety nejlepším učitelem vlastní zkušenost. Ještě předtím, než se stala životní koučkou, byla ženou v domácnosti. Přesto prožívala silný stres, i když žila život, o jakém vždy snila.
„Nelíbilo se mi, jakým člověkem se stávám,“ řekla deníku Epoch Times. „Moje kamarádky mi říkaly: ‚Jdi na masáž.‘ Tak jsem šla.“
Zážitek byl podle ní skvělý a přinesl fyzickou i emoční úlevu. Když se však vrátila domů k dětem, které potřebovaly její pozornost a plakaly, stres se rychle vrátil a začal se odrážet i na jejím zdraví – vyčerpáním, odpojením od vlastního těla a silnými emocemi.
„Masáže jsou skvělé, ale péči potřebuje také naše mysl, duše i srdce. Právě to se snažím ženy učit, když mluvím o skutečné péči o sebe,“ dodala.
Nové pojetí odpočinku
Dr. Tommy Wood, neurovědec a poradce v oblasti výkonnosti, upozorňuje na důležitý rozdíl: odpočinek nemůže nahradit spánek, který je nezbytný pro základní regeneraci mozku i každodenní fungování. Odpočinek je však sám o sobě stejně důležitý.
„Potřebujete období odpočinku, abyste mohli znovu pokračovat – podobně jako když v posilovně cvičíte po jednotlivých sériích,“ řekl Wood.
Doporučuje rozdělit odpočinek do krátkých úseků během dne – buď úplně zastavit činnost, nebo ji na chvíli vyměnit za něco, co dá mozku pauzu od opakujících se nároků. Jeho oblíbenou metodou je jednoduché pomalé dýchání prováděné zhruba jednou za hodinu.
„Když vydechujete déle, než se nadechujete, má to na tělo i mozek uvolňující účinek. A stačí k tomu jen pár minut.“
Z hlediska lékařských doporučení je podle přehledové studie publikované v časopise PM&R užitečné, když je pojem odpočinku jasně definován. Nedostatek odpočinku může vést k vyhoření, únavě a zhoršovat stres. Příliš mnoho odpočinku však také není ideální – může přispívat například k tuhosti kloubů při nadměrné nečinnosti nebo k depresi.
Ideální odpočinek je tedy takový, který aktivně podporuje obnovu zdraví – nikoli pasivní nečinnost nebo výmluva, jak se vyhnout aktivitám.
„Ať už se vyčerpáváme fyzicky, mentálně nebo ve vztazích, rozdíl poznáme,“ řekla Dalton-Smith. „Cítíme, že nejsme ve své nejlepší formě.“
–ete–
