Pravidelná fyzická aktivita může podle nové studie zpomalit postup rakoviny a snížit riziko úmrtí. Výzkum zároveň ukazuje, že i malé množství pohybu může přinést významný rozdíl – větší objem cvičení však přináší ještě výraznější přínosy.
Řada dalších výzkumů navíc naznačuje, že pravidelný pohyb může přispívat k lepší kvalitě života. Mechanismy, které za těmito přínosy stojí, jsou mnohostranné. Fyzická aktivita posiluje obranyschopnost organismu proti patogenům (choroboplodným mikroorganismům) i chronickým onemocněním prostřednictvím několika biologických procesů.
Čím častěji cvičíte, tím větší ochrana
Studie publikovaná 7. ledna v časopise British Journal of Sports Medicine sledovala více než 28 000 lidí s rakovinou v 1. stadiu v letech 2007 až 2022, aby posoudila vliv fyzické aktivity na průběh onemocnění. Rakovina v 1. stadiu představuje velmi ranou fázi onemocnění (po stadiu 0), kdy se nádor ještě nerozšířil do dalších orgánů.
Výzkumníci označili za nízkou fyzickou aktivitu méně než 60 minut cvičení střední intenzity týdně po dobu alespoň jednoho roku před stanovením diagnózy rakoviny. Za střední až vyšší úroveň aktivity považovali nejméně 60 minut cvičení alespoň střední intenzity týdně.
Výsledky ukázaly, že u lidí s nízkou fyzickou aktivitou klesla pravděpodobnost postupu rakoviny o 16 % a u skupiny se střední až vyšší úrovní aktivity o 27 % ve srovnání s těmi, kteří necvičili vůbec. Riziko úmrtí se snížilo o 33 % u osob s nízkou fyzickou aktivitou a o 47 % u osob se střední až vyšší úrovní aktivity.
„Ve světě, kde rakovina stále představuje významnou zátěž pro veřejné zdraví, může podpora fyzické aktivity přinést důležité přínosy nejen pro zpomalení postupu onemocnění, ale také pro jeho prevenci a léčbu,“ uvedli autoři studie v závěru.
Americký National Cancer Institute doporučuje, aby všichni lidé, kteří prodělali rakovinu, dodržovali obecná doporučení pro pravidelnou fyzickou aktivitu. Ta zahrnují přibližně 2,5 až 5 hodin středně intenzivního pohybu týdně, případně 1 hodinu a 15 minut až 2,5 hodiny intenzivní fyzické aktivity týdně.
Srovnání s dalšími ovlivnitelnými rizikovými faktory
Sedavý způsob života je ovlivnitelný rizikový faktor spojený s vyšší pravděpodobností vzniku některých druhů rakoviny, uvádí informační přehled National Cancer Institute (NCI). Protože na vznik rakoviny působí více ovlivnitelných rizikových faktorů, je na místě otázka, jak velký význam má nedostatek pohybu ve srovnání s ostatními.
Na tuto otázku odpověděl v e-mailu pro Epoch Times doktor Jon Patricios, spoluautor studie publikované v časopise British Journal of Sports Medicine.
„Naše výsledky naznačují, že pravidelná fyzická aktivita má o něco silnější pozitivní vliv než některé další ovlivnitelné rizikové faktory rakoviny, například kouření, obezita nebo nezdravá strava,“ uvedl Jon Patricios. „Je však třeba dodat, že jednotlivé faktory se pojí s různými typy nádorů – například kouření přímo souvisí s rakovinou plic. Přesto pravidelná fyzická aktivita snižuje riziko bez ohledu na další onemocnění či možné matoucí vlivy a její ochranný účinek roste, když lidé cvičí déle než 60 minut týdně.“
Pohyb jako prevence i součást léčby
Zatímco studie publikovaná v British Journal of Sports Medicine se zaměřila na roli pohybu v průběhu rakoviny a přežívání pacientů, dřívější výzkumy zkoumaly také jeho vliv na prevenci a dospěly k závěru, že i v této oblasti jde o klíčový faktor. Přehledová studie zveřejněná v časopise British Medical Bulletin uvádí řadu výzkumů, které spojují pravidelný pohyb s ochranou před komplikacemi a riziky spojenými s rozvojem rakoviny. Patří mezi ně například potenciálně život ohrožující krevní sraženiny (trombózy), přibývání na váze, únava, bolesti kloubů, poruchy kognitivních funkcí (např. paměti a soustředění) nebo deprese.
Autoři zároveň upozornili, že prokázat přímý protinádorový účinek fyzické aktivity není jednoduché. Lidé, kteří pravidelně cvičí, totiž obvykle vykazují méně rizikových faktorů spojených s rakovinou. Například méně často kouří nebo trpí nadváhou a častěji konzumují větší množství zeleniny.
Mnohé rozsáhlé analýzy z různých částí světa však při hodnocení sníženého rizika rakoviny spojeného s pohybem zohlednily i další životní návyky, které by mohly výsledky zkreslovat. Tyto výsledky přesvědčily odborníky na veřejné zdraví, že fyzická aktivita patří mezi „klíčové“ faktory životního stylu, které mohou snižovat riziko vzniku několika typů rakoviny, uvedli autoři studie publikované v časopise British Medical Bulletin. Patří mezi ně například rakovina prsu, močového měchýře, tlustého střeva, jícnu, dělohy a ledvin.
Mechanismy, které za tím stojí
Přehledová studie publikovaná ve vědeckém časopise Cancers analyzovala různé databáze s cílem identifikovat mechanismy, jimiž fyzická aktivita přináší protinádorové přínosy. Mezi hlavní zjištění patří následující.
Posiluje imunitu: Přirození zabíječi, označovaní jako NK buňky (natural killer cells), patří mezi buňky imunitního systému nejcitlivější na účinky cvičení. Hrají klíčovou roli v obraně organismu proti nádorovým buňkám. Obvykle dochází k nejvyšší mobilizaci těchto buněk přibližně 30 minut po vytrvalostním cvičení a jejich zvýšená hladina může přetrvávat až tři hodiny.
Reguluje hormony: Fyzická aktivita snižuje hladiny ženských hormonů estrogenu a progesteronu. Nižší koncentrace těchto hormonů v krvi omezují schopnost buněk prsní tkáně se množit. Tento mechanismus by mohl vysvětlovat, proč pravidelný pohyb snižuje riziko rakoviny prsu.
Snižuje množství viscerálního tuku: Abdominální obezita (nadměrné množství tuku v oblasti břicha) zvyšuje riziko některých typů nádorů, protože vede k vyšší inzulinové rezistenci a ke zvýšené hladině inzulinu v krvi. Fyzická aktivita pomáhá snižovat inzulinovou rezistenci i hladinu inzulinu, což vede ke snížení množství břišního tuku a tím i k poklesu souvisejícího rizika rakoviny.
Snižuje zánět: Chronický zánět se podílí na několika fázích vývoje nádorového onemocnění, včetně růstu nádoru a tvorby metastáz. Zdá se, že pravidelný pohyb dokáže zánětlivé procesy tlumit – a to buď samostatně, nebo ve spojení s úbytkem tělesné hmotnosti. Fyzická aktivita podporuje tvorbu protizánětlivých molekul, například cytokinů, a zároveň snižuje množství tukové tkáně, která produkuje zánětlivé látky.
Další přínosy pro pacienty s rakovinou
Kromě přímého vlivu na prevenci rakoviny, průběh onemocnění a přežití pacientů naznačují výzkumy také řadu nepřímých přínosů, které mohou zlepšit kvalitu života. Přehled publikovaný v časopise Cancers uvádí například zlepšení depresivních příznaků, funkční zdatnosti, chronické bolesti, zdraví kostí, snížení nežádoucích účinků chemoterapie, zlepšení spánku a zmírnění obtíží s polykáním souvisejících s radioterapií. Pohyb může také pomoci zmírnit kognitivní potíže spojené s rakovinou, únavu a závažné hubnutí známé jako kachexie.
Cvičení představuje podle doktorky Jennifer Habashy, naturopatické lékařky, důležitý, ale stále nedostatečně využívaný nástroj v péči o pacienty s rakovinou, který přináší fyzické, psychické i emocionální přínosy. V e-mailu zaslaném deníku Epoch Times se podělila o svůj pohled na začlenění pohybu do komplexního, holistického přístupu k péči o pacienty s tímto onemocněním.
„U lidí, kteří podstupují léčbu, může jemná forma cvičení zmírnit únavu, zlepšit pohyblivost a podpořit přirozené hojivé procesy v organismu. Po ukončení léčby pak přizpůsobené programy cvičení pomáhají znovu budovat sílu a odolnost,“ uvedla Jennifer Habashy.
Podle Jennifer Habashy pohyb podporuje přirozenou schopnost těla detoxikovat se a regenerovat tím, že zlepšuje lymfatickou cirkulaci a snižuje celkovou zátěž organismu stresem. Fyzická aktivita má zároveň pozitivní vliv na psychické zdraví – uvolňují se při ní endorfiny, které mohou zmírnit úzkost a depresi často spojené s diagnózou rakoviny. Praktiky propojující tělo a mysl, například tai-či, mohou navíc posilovat emocionální odolnost a přispívat k pocitu kontroly nad situací.
„Cílem je vytvářet individualizované pohybové programy, které odpovídají jedinečným potřebám každého pacienta – podle fáze léčby, úrovně energie i fyzických schopností,“ dodává. „Ať už jde o období aktivní léčby, rekonvalescence nebo dlouhodobé přežívání po rakovině, pohyb není jen prostředkem k obnovení síly. Pomáhá pacientům znovu získat vitalitu a optimalizovat své zdraví jako součást celkové strategie péče o pohodu a kvalitu života.“
–etfr–
