„Podívejte se, nikdy jsem s prezidentem nemluvil stylem něco za něco.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opět zavrhl obvinění amerických demokratů, kteří vedou vyšetřování proti prezidentovi Donaldu Trumpovi, kvůli jeho telefonátu na Ukrajinu v červenci 2019. Dle Zelenského nebyla mezi oběma prezidenty žádná quid pro quo* diskuze.
Zelenskyj je jednou z ústředních postav ve vyšetřování, které vedou američtí demokraté. V telefonátu z 25. července obě hlavy států, kromě jiného, diskutovaly o vyšetřování bývalého amerického viceprezidenta Joe Bidena, jeho syna Huntera a ukrajinského energetického holdingu Burisma, v jehož dozorčí radě Hunter Biden působil.
Demokraté, jejichž hlavním kandidátem v nadcházejících prezidentských volbách je právě Joe Biden, po Trumpově telefonátu začali prezidenta obviňovat z překročení pravomocí a spustili proti němu jednání o ústavní žalobě (impeachment).
Podle demokratů vyvíjel Trump na Zelenskyjeho „tlak“, aby jej přinutil znovu otevřít vyšetřování společnosti Burisma, jejímž členem představenstva byl Hunter Biden, syn Joe Bidena.
Bílý dům minulý týden zveřejnil přepis části rozhovoru z 25. července. V rozhovoru dle všeho Trump naráží na video, ve kterém se Joe Biden chlubí tím, jak tlačil na propuštění ukrajinského prokurátora pod výhrůžkou zadržení půjček v hodnotě miliardy dolarů.
„Podívejte se, nikdy jsem s prezidentem nemluvil stylem něco za něco. Takové věci nemám rád,“ řekl přes víkend Zelenskyj několika médiím včetně magazínu Time. Řekl, že „vůbec nerozumí“ obviněním Zpravodajského výboru Sněmovny reprezentantů USA vůči Donaldu Trumpovi.
Je to již podruhé, co Zelenskyj otevřeně odmítl quid pro quo obvinění.
Související:Přepis rozhovoru ukazuje, že Trump nevyvíjel na Zelenského „nátlak“, aby vyšetřoval Bidena (anglicky)
Demokraté kritizují Trumpa za pozastavení 250 milionové vojenské pomoci pro Ukrajinu. Dle nich tento krok udělal kvůli tomu, aby mohl na Zelenskyjho zatlačit v souvislosti s vyšetřováním rodiny Bidenů a získat tak výhodu v nadcházejících volbách. Toto obvinění bylo ale vyvráceno ukrajinskými politiky i úředníky Bílého domu.
Když koncem září oznámila šéfka dolní komory Kongresu USA, Nancy Pelosiová, zahájení vyšetřování Trumpa, Zelenskyj řekl, že při onom telefonátu neměl dojem, že by Trump na něj tlačil.
„Slyšeli jste, že jsme měli dobrý telefonní rozhovor. Bylo to normální. Myslím, že jsme mluvili o mnoha věcech, četli jste to a nikdo na mě netlačil,“ řekl tehdy Zelenskyj.
Překlad a redakční úprava původního článku newyorské redakce: J. S.
* Quid pro quo diskuze (pozn. redakce: latinský termín pro „něco za něco“).
Pozadí případu
V souvislosti s telefonátem Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zveřejnil Bílý dům přepis části rozhovoru z 25. července 2019.
V rozhovoru dle všeho Trump naráží na video, ve kterém se Joe Biden chlubí tím, jak tlačil na propuštění ukrajinského prokurátora pod výhrůžkou zadržení půjček v hodnotě miliardy dolarů.
V té době ukrajinský generální prokurátor Viktor Šokin vyšetřoval společnost Burisma, jejímž členem představenstva byl Hunter Biden.
Šokin před Evropským soudním dvorem místopřísežně prohlásil, že byl sesazen ze své funkce, protože odmítl zastavit vyšetřování Bidena.
Druhý pokus o „sesazení“ Donalda Trumpa
Takzvané Muellerovo vyšetřování, které stálo více než 30 milionů dolarů, mělo prokázat údajnou spolupráci Trumpa s Ruskem, proklamovanou „spolupráci“ však nepotvrdilo.
Vyšetřování procesu spuštění celé Muellerovy iniciativy ukázalo, že největší podíl na zahájení šetření měli Demokraté (Obama, Clintonová), kteří využívali tehdejší funkce k ovlivňování CIA, FBI a médií – viz skandál SpyGate.
Na svém Twitterovém účtu v minulosti prezident Trump napsal k nové iniciativě Demokratů, kteří žádají prostřednictvím ústavní žaloby jeho sesazení, že podle něj je to další organizovaná snaha Demokratů k převzetí moci od demokraticky zvoleného kandidáta.
„S tím, jak se každým dnem dozvídám více a více, docházím k závěru, že se nejedná o impeachment, ale že jde o PUČ, jehož cílem je chopit se moci lidu, (vzít jim) jejich HLAS, jejich svobody, jejich druhý dodatek (americké ústavy), náboženství, armádu, hraniční zdi a jejich práva, která jim jako občanům Spojených států amerických dal Bůh.“
Vyšetřování Zpravodajského výboru sněmovny, vede Adamem Schiff (Demokraté), který pořádá veřejná slyšení s cílem podat zprávu Soudnímu výboru sněmovny vedenému J. Nadlerem (Demokraté).
Soudní výbor sněmovny bude shromažďovat nálezy související s impeachmentem vůči prezidentovi, a pokud bude podána ústavní žaloba a projde přes většinové hlasování sněmovny, bude o ní dále hlasovat Senát.
V Senátu bude ale pro sesazení prezidenta třeba alespoň dvoutřetinové většiny. Těsnou většinu křesel v něm drží Republikáni a je tedy velmi nepravděpodobné, že ústavní žalobu vůči Trumpovi schválil.
