Snímek Věčné jaro je animovaný dokument, který pojednává o malé skupince lidí, kterým se v Číně podařilo napíchnout vysílání státní televize a ukázat lidem, co před nimi vládnoucí komunistická strana zatajuje. Snímek bude mít českou premiéru v pražském kině Atlas (vstupenky).
Událost, která se skutečně stala v roce 2002, ovlivnila mnoho Číňanů. Její střípky zrekonstruoval pomocí terénního výzkumu novinář a spisovatel Ethan Gutmann v knize Jatka, kterou v českém překladu vydalo nakladatelství C-press v roce 2015.
Věčné jaro je kanadským kandidátem na Oscara® za nejlepší mezinárodní film roku 2023. Film byl rovněž kvalifikován do soutěže o Oscara® v kategoriích dokumentární a animovaný film.
Nyní snímek vstupuje na českou filmovou scénu. Poprvé bude k vidění 2. června v pražském kině Atlas.
Premiéra: 2. června 2023 | Délka: 86 minut * ČSFD * IMDB * WEB | Promítání: v kině Atlas 2. června 2023 ve 20:00
Příběh vypráví režisér Jason Loftus pomocí animací, které vytvořil uznávaný čínský umělec Ta-siung, který byl před 20 lety u toho. Když došlo k nabourání státního vysílání, žil Ta-siung v čínském městě Čchang-čchun v severovýchodní Číně.
Snímek vychází ze skutečných událostí, během nichž se v březnu 2002 několika členům v Číně zakázané duchovní skupiny Falun Gong podaří nabourat do signálu čínské státní televize. Jejich cíl je pokusit se zvrátit propagandistickou kampaň místní komunistické strany.
„Pokud tváří v tvář pronásledování mlčíš a odvracíš zrak, když lidé umírají, jsi ještě člověk?“
Lidé ve městě Čchang-čchunu více než půl hodiny nevěřícně sledují, jak vysílání na všech kanálech boří dosud neprodyšně udržovanou státní propagandu. Město vzápětí zasáhne masivní policejní razie, během níž je komiksový ilustrátor Ta-siung nucen uprchnout.
Právě díky jeho kresbám snímek kombinuje záběry ze současnosti s 3D animací a přináší unikátní příběh vzdoru a odhodlání hájit politické a náboženské svobody bez ohledu na cenu, kterou je přinutí totalitní režim zaplatit.
Praxe Falun Gong, která se skládá z pěti meditačních cvičení, učení o rozvíjení charakteru a principech pravdivosti, soucitu a snášenlivosti, byla poprvé představena v roce 1992 v Číně, kde si brzy získala širokou popularitu díky přínosům pro fyzické a duševní zdraví lidí. Podle oficiálních čínských odhadů přilákala tato praxe do roku 1999 na 70 až 100 milionů příznivců.
Tehdejší vůdce komunistické strany Ťiang Ce-min však masovou popularitu vnímal jako hrozbu absolutní moci a 20. července 1999 zahájil násilné potlačování všech příznivců Falun Gongu ve snaze tuto praxi vymýtit. Čínská státní média v rámci represí nastartovala celostátní očerňující kampaň na všech kanálech.
Celá čínská populace se ocitla pod neustálým tlakem. Příznivci Falun Gongu se pokoušeli situaci „napravit“, vedli nenásilný odpor a pokoušeli se spoluobčanům vysvětlit, že je komunistická strana oklamala. Nakonec se malá skupinka lidí rozhodla, že ukáže lidem pravdu přímo ve státním vysílání.
I když se v podstatě jedná o hrdinský příběh, ukazuje realitu totalitní moci a také cenu, jakou byli lidé za nabourání státního vysílání přinuceni „zaplatit“.
Policejní razie zasáhly desítky tisíc lidí. Všichni členové odvážné skupinky byly vystopováni a zatčeni. Mnozí z nich již nikdy živí nepřekročili práh vězeňské cely.
Problémy provázely také zveřejnění snímku Věčné jaro. Režisér Jason Loftus uvedl, že čínský režim vyhrožoval členům jeho rodiny v Číně a zároveň narušoval jeho podnikání během natáčení dokumentu.
Loftus a výtvarník Ta-siung – který se výtvarně podílel na komiksech pro snímky Liga spravedlnosti a Star Wars – před mnoha lety spolupracovali na vývoji videohry, kterou vydal čínský technologický a zábavní gigant Tencent.
„Uprostřed natáčení tohoto filmu… čínská vláda kontaktovala mé obchodní partnery ve společnosti Tencent, donutila je přerušit styky s mou společností a zrušit vydavatelskou smlouvu, právě když jsme uváděli na trh naši videohru,“ řekl Loftus deníku The Epoch Times na promítání filmu 3. května 2022.
„Zároveň byli členové rodiny mé ženy, kteří stále žijí v Číně, kontaktováni Úřadem veřejné bezpečnosti a bylo jim tak trochu vyhrožováno ve smyslu: ,Hej, my víme, co děláte v zahraničí‘. Takže když lidé říkají, že je těžké mluvit o Číně, mluvit o příbězích o lidských právech v Číně, je to pravda. Rozhodně to má své důsledky.“
Loftus řáká, že ho inspirují lidé, kteří přinesli velkou osobní oběť, aby mohli říkat pravdu, a podle něho je důležité, aby se o tom, co se v Číně děje, lidé ve světě dozvěděli.