Vědci odhalili, že bakterie způsobující onemocnění dásní mohou spouštět vznik rakoviny slinivky.
Jednoduchý test ze slin by v budoucnu mohl předpovídat riziko rozvoje rakoviny slinivky. Vědci zjistili, že přítomnost určité bakteriální komunity v ústech může až trojnásobně zvýšit pravděpodobnost vzniku jednoho z nejsmrtelnějších druhů rakoviny – a mezi viníky patří i stejné mikroorganismy, které vyvolávají záněty dásní.
Nedávná studie publikovaná v časopise JAMA Oncology analyzovala vzorky slin od 122 000 účastníků dvou rozsáhlých epidemiologických výzkumů, kteří byli sledováni přibližně devět let. Během tohoto období se u 445 z nich rozvinula rakovina slinivky břišní.
Při celogenomové analýze mikrobiomu vědci identifikovali 21 bakteriálních druhů spojených s tímto onemocněním – osm z nich bylo spojeno s nižším rizikem, zatímco třináct s rizikem vyšším.
V dalším kroku vědci vytvořili nástroj, který dokáže předpovědět individuální riziko rozvoje rakoviny slinivky. Tento model zohledňuje celkem 27 druhů mikrobů a na základě jejich zastoupení ve slinách vypočítává tzv. rizikové skóre. Každé zvýšení skóre o jeden bod trojnásobně zvyšovalo pravděpodobnost vzniku rakoviny.
Ačkoli některé mikroorganismy z modelu samy o sobě souvisí s nižším rizikem, výsledné skóre odráží jejich kombinovaný účinek – jde o vážený ukazatel, který zahrnuje jak ochranné, tak škodlivé druhy.
Tři z těchto mikrobů byly dobře známé patogeny spojené s parodontózou, tedy onemocněním dásní.
Mezi zjištěné houby patřily Candida tropicalis, Candida spp. (neurčený druh), Candida albicans a Malassezia globosa. Celý rod Candida – běžná kvasinka přítomná v ústní dutině – byl rovněž spojen s vyšším rizikem, zejména u účastníků s anamnézou kouření.
Jak se bakterie z úst dostávají do slinivky
Škodlivé bakterie nezůstávají pouze v ústech – mohou putovat celým tělem a vyvolávat různá onemocnění.
„Ústní dutina ovlivňuje zdraví člověka na místní, systémové i přímé úrovni,“ uvedl pro Epoch Times Thaddeus Connelly, lékař a specialista na ústní a čelistní chirurgii a generální ředitel společnosti Gengyve.
„Mikroorganismy v ústech tvoří vyvážený ekosystém, pokud jsme zdraví,“ vysvětlil Dileep Sharma, profesor a vedoucí oboru ústního zdraví na University of Newcastle. Když je tato rovnováha narušena, škodlivé bakterie mohou přímo poškozovat dásně a kost, vyvolávat chronický zánět – nejprve v ústech, a později i ve vzdálenějších orgánech.
„Pokud tělo dlouhodobě uvolňuje zánětlivé molekuly do krevního oběhu, tkáně a orgány, které tyto varovné signály neustále přijímají, začnou být nemocné,“ uvedl Connelly. Chronický zánět je podle něj klíčovým faktorem při vzniku onemocnění, jako jsou srdeční choroby, cukrovka, ztukovatění jater, mrtvice či rakovina.
Bakterie se navíc mohou dostat ze slin přes trávicí trakt do dalších orgánů, například do slinivky, kde mohou vyvolat zánět a poškození, které časem přejde v nádorové onemocnění.
Nedostatečná ústní hygiena a onemocnění dásní mohou způsobit neustálý „únik“ bakterií do krevního řečiště. Zanícené dásně umožňují mikrobům pronikat do drobných cév i při běžných činnostech, jako je žvýkání, čištění zubů nebo používání zubní nitě.
Stejné bakterie, různá onemocnění
Mikroorganismy spojené se zvýšeným rizikem rakoviny slinivky se pojí i s řadou dalších chorob.
Porphyromonas gingivalis, hlavní bakterie odpovědná za onemocnění dásní, byla spojena s infekční endokarditidou, kardiovaskulárními onemocněními, artritidou (často v kombinaci s Prevotella intermedia) a dokonce i s Alzheimerovou chorobou. Druhy Prevotella byly samostatně spojeny s nádory hlavy a krku.
Fusobacterium nucleatum se podílí na rozvoji zánětlivých onemocnění střev a bakterie rodu Parvimonas bývají často nalezeny u infekcí páteře. Kvasinka Candida albicans, běžně přítomná v ústech, byla zase spojena se zvýšeným rizikem několika typů rakoviny.
Podle profesora Sharmy mohou mikrobiální produkty přispívat ke vzniku nádorů v ústní dutině i trávicím traktu, zatímco chronický zánět vyvolaný narušenou rovnováhou mikrobiomu může podporovat mutace vedoucí ke vzniku nádorů.
„Všechno to začíná v ústech a ve střevech – na vině bývá špatná strava a onemocnění dásní,“ shrnul Connelly.
Co můžete udělat
Ačkoli studie identifikovala pouze rizikové faktory, nikoli přímou příčinu a následek, udržování dobré ústní hygieny zůstává zásadní pro celkové zdraví.
„Je zřejmější než kdy dřív, že pravidelné čištění a používání zubní nitě nejen pomáhá předcházet onemocněním dásní, ale může také chránit před rakovinou,“ uvedl spoluautor studie Richard Hayes, profesor z oddělení populačního zdraví na lékařské fakultě NYU Grossman School of Medicine.
Základem ústní hygieny je čistota ústní dutiny a udržování správné rovnováhy mikroorganismů. Čištění zubů a používání nitě mechanicky narušují a brání usazování zubního plaku.
Zubní plak je zpočátku měkký, ale jakmile se v něm usadí minerály, ztvrdne a přitahuje nebezpečnější bakteriální druhy. „Zralý“ plak se pak stává živnou půdou pro škodlivé mikroorganismy, jako jsou F. nucleatum a P. gingivalis, vysvětluje Connelly.
„Ústní hygiena je klíčová pro udržení čisté ústní dutiny a správného složení bakterií,“ dodal. Pravidelné čištění, používání nitě a výplachy pomáhají zabránit tvorbě a tvrdnutí plaku, který by se jinak stal „továrnou na špatné bakterie“.
Ne všechny přípravky pro ústní hygienu však bakterie účinně likvidují. Podle Connellyho zubní pasta bakterie neusmrcuje, zatímco běžné ústní vody ničí jak škodlivé, tak prospěšné mikroby.
„Kromě čištění a používání nitě je vhodné používat přípravky, které vytvářejí fyzickou bariéru proti usazování a zrání plaku,“ doporučuje. Za ideální považuje ústní vody obsahující kyselinu hyaluronovou a další adhezivní složky, například pullulan a polyvinylpyrrolidon. Tyto látky se v ústech spojí a vytvářejí ochrannou síť na povrchu zubů a měkkých tkání, kde probíhá „mikrobiální bitva“ o převahu mezi různými druhy.
Jak podpořit rovnováhu v ústech
Výzkumy také ukazují, že čištění jazyka podporuje zdravější rovnováhu mikrobů.
Sharma zdůrazňuje, že životní styl má na složení ústního mikrobiomu zásadní vliv. Konzumace potravin bohatých na vlákninu a odvykání kouření mohou jeho rovnováhu výrazně zlepšit. Kouření totiž podporuje množení škodlivých bakterií spojených s onemocněním dásní, zatímco strava s vyšším obsahem polyfenolů, omega-3 mastných kyselin a vlákniny podporuje zdravé bakterie a tlumí zánět.
Další kroky pro podporu zdravého mikrobiomu v ústech zahrnují:
- konzumaci mořských plodů , rostlinných bílkovin a bílkovin obecně,
- omezení přidaného cukru a rafinovaných sacharidů,
- užívání probiotik,
- zařazení fermentovaných potravin, jako je jogurt, sýr nebo kefír.
Jak vědci stále více odhalují propojení mezi bakteriemi v ústech a celkovým zdravím, poselství je zřejmé: péče o ústní dutinu chrání mnohem víc než jen zuby a dásně.
–ete–
