Nová studie zjistila, že optimističtí studenti se více učí a častěji uspějí.
Co se vám vybaví při slově optimismus? Zní vám to jako odzkoušená životní technika, která opravdu funguje? Nebo je to snad na váš vkus přílišné zavírání očí před realitou?
Optimismus je ve své podstatě naděje směrem k budoucnosti – obecné přesvědčení, že věci pro vás dopadnou příznivě. Ať už si optimismus poctivě pěstujete, anebo jste v této věci skeptiky, pravděpodobně už vás někdy napadlo: „Přináší optimismus v životě nějaké skutečné výhody, nebo je to jen něco pro zlepšení nálady?“
Nová studie přinesla důkaz o tom, že pěstování optimismu se může skutečně vyplatit. Podle článku, který byl nedávno publikován ve vědeckém časopise Emotion, se zdá, že optimismus je obzvláště užitečný při zdolávání výzev, nebo při přicházení do styku se situacemi, které mohou vyvolat vysokou míru stresu.
Výzkumnice Heather Lenchová a Zari Carpenterová prozkoumaly přínosy optimismu ve dvou oddělených studiích.
V první studii požádaly více než tisícovku vysokoškoláků, aby dva týdny před zkouškou z psychologie vyplnili dotazník, který je žádal o pravdivé zaznamenání toho, jakou si myslí, že dostanou výslednou známku, a zároveň jaké mají pocity ohledně zkoušky.
Den před zkouškou účastníky studie znovu požádaly o zaznamenání svých očekávání a svých studijních návyků při přípravě na zkoušku. Dva dny po testu účastníci studie podali hlášení o známkách, které nakonec dostali, spolu se svou emoční odezvou.
Výsledky ukázaly, že existuje předpokládané spojení mezi optimismem a vynaloženou snahou. Větší optimismus dva týdny před zkouškou predikoval více hodin strávených studováním, větší celkovou spokojenost s kvalitou vlastního studia a lepší známku u zkoušky.
Pokud studenti den před zkouškou zmenšili své naděje a očekávání, měli tendenci studovat méně a odejít s horší známkou. Toto zjištění ukazuje, že výsledky nepřinášejí nějaký krátkodobý optimismus, který by ovlivnil samotnou zkoušku a její výsledky, ale pomáhá spíše neochvějný optimismus udržovaný po dlouhou dobu.
Tedy člověk nahlížející na svět převážně optimisticky může díky svému optimismu získat sklon přistupovat k věcem pozitivněji a vnímat větší smysl toho, čemu se právě věnuje.
Ve druhé studii výzkumnice využily kontext tzv. „match day“, což je termín, který v USA označuje důležitý nebo velmi očekávaný den. Studie probíhala ve chvíli, kdy měli studenti čtvrtého ročníku medicíny zjistit, do které nemocnice je přiřadili na stáž.
To, kde medici absolvují stáž, může ovlivnit jejich profesní dráhu, a proto se jedná o velmi důležitou a často stresující přelomovou událost, která přichází po čtyřech letech tvrdého studia.
182 účastníků studie nejprve poskytlo své seznamy vybraných nemocnic, kam by chtěli na stáž, seřazených podle toho, kterou preferují nejvíce, až po ty, co preferují nejméně.
Dva týdny před match day se výzkumnice dotázaly studentů na několik věcí v souvislosti s procesem jejich přiřazování: Máte pocit štěstí, jaká je míra vašeho stresu, jak vnímáte pravděpodobnost, že vás přiřadí na kýženou stáž, a jak velkou míru štěstí očekáváte poté, co se dostanete na stáž, kterou jste preferovali nejvíce?
Následující den po match day, poté co se studenti dozvědí místo své stáže (pokud se pro ně nějaká našla), obdrží další dotazník pro změření pocitu štěstí a hladiny stresu.
Přes 50 % studentů se dostalo na svou nejpreferovanější stáž, zatímco 2 % z nich se nedostalo nikam. Výzkumníci zjistili, že vysoká úroveň optimismu, co se týče přiřazení na nejpreferovanější stáž, souvisela s vyšší mírou štěstí a nižší mírou stresu během procesu přiřazování, a také s vyšší pravděpodobností přiřazení na nejpreferovanější stáž.
Studie také vyvrátila rozšířenou domněnku, že pokud budu moc optimistický a nepodaří se mi získat to, co chci, budu z toho ještě zničenější. Medici, kteří sice byli optimističtí, avšak na žádnou stáž se nedostali, neprojevovali větší míru nepohody. Jinými slovy to vypadá, že optimismus posiluje odolnost tváří v tvář nezdaru.
Proč? Vypadá to, že optimismus pohání naše snahy při dosahování osobních cílů, a současně zvyšuje celkovou kvalitu doprovodných prožitků tím, že zvyšuje štěstí a umenšuje stres.
Menší stres také snižuje riziko mentální nepohody, obvyklého vedlejšího účinku námahy. „Zdá se, že u budoucích událostí, které jsou konkrétní, kontrolovatelné a důležité, poskytuje optimismus výhody za velice nízkou cenu,“ komentují výzkumníci výsledky svých zjištění.
Shanna B. Tiayon, Ph.D., dnes známá také pod přezdívkou The Wellbeing Doctor, je spisovatelka, mluvčí a školitelka, pracuje v oblasti well-being (životní pohody). V současné době vlastní WellbeingWorks, LLC, firmu se zvláštním zaměřením na well-being, která slučuje dohromady to nejlepší interdisciplinární vědění z oblasti sociální psychologie, lidských zdrojů, výzkumů a navrhování školení.
Přeložil J. P.
