Když se dnes s obavou díváme na děti, a celou mladou generaci, která vykazuje silnou závislost na počítačích a mobilech, všímáme si jejich horší výkonnosti, většího množství psychických poruch, horší fyzické zdatnosti a zručnosti, tak nezbývá než se ptát, kde se to vzalo. Je za tím čistě dostupnost zábavných svítivých monitorů a všudypřítomnost internetu?
Nebo dva roky s covidem zapůsobily jako proražení cisterny s benzínem mezi rozhořívajícími se problémy, které sebou přinesl nástup digitálního věku?
Náš host psychiatr Jaroslav Matýs v předchozí části našeho rozhovoru varoval, že především rodiče si často neuvědomují, že závislost na počítači či mobilu se podobá závislosti na heroinu, ovšem s tím rozdílem, že digitální drogu, i s jehlou, většinou dítěti přímo platí rodiče, a navíc sami také fetují rozzářené monitory.
Navíc místo tradičního vštěpování disciplíny a hodnot se nezřídka prosadil přístup, že dítě si má na vše přijít samo, a není potřeba jej zbytečně stresovat.
Přepis rozhovoru naleznete zde.
