V pubertě jsem měla příšerné křeče, které přicházely s menstruací každý měsíc. Byly tak bolestivé, že jsem byla každý měsíc jeden týden ze čtyř naprosto neschopná fungovat.
Navštívila jsem nesčetné množství lékařů a specialistů, kteří mi buď řekli, abych se s tím „vyrovnala“, nebo mi předepsali léky. Léky byly tak silné, že i když zmírňovaly bolest, komplikovaly mi normální život.
Po letech hledání nějakého trvalejšího řešení mi tři různí lékaři řekli, že bych měla podstoupit hysterektomii, při které mi odstraní dělohu. Bylo mi patnáct let. Žádný z lékařů, které jsem navštívila, mi neudělal žádné testy ani neprovedl nějaké vyšetření, které by zjistilo, proč bych mohla mít tak silné křeče. Když mi nakonec řekli, že hysterektomie je moje jediná možnost, nikdo se mě ani nezeptal, zda chci mít děti.
Naštěstí jsem si pomyslela, že je to hrozné řešení, a začala jsem hledat i jiné možnosti. Měla jsem štěstí, že jsem našla laskavou a soucitnou terapeutku a po několika měsících akupunktury a bylinek (mocných nástrojů používaných v čínské medicíně) křeče, které mě trápily po celá léta, zmizely. Byl to pro mě hluboký zážitek, který mi ukázal, že uzdravení je možné a já si tuto výjimečnou léčbu zamilovala. Rozhodla jsem se také zasvětit svůj život jejímu studiu a praktickému využití. Zajímalo mě, kolik dalších žen má stejnou zkušenost jako já, že nevědí, že existují i jiné možnosti uzdravení, které nevyžadují léky ani operaci.
A napadlo mě, jestli snad nejsou lékaři příliš zbrklí při navrhování chirurgického odstranění orgánů, když mohou existovat i jiné, méně drastické možnosti? Pokud ano, proč jde o jejich první volbu, a co je možná ještě důležitější, proč je tolik žen připraveno je poslechnout?
Mají pacienti k lékařům skutečně až tak velkou důvěru? Jsou snad lékaři liknaví, když doporučují operaci dříve, než se pokusí problém vyřešit? Anebo jsou všechny ty operace reakcí na vyvolaný pocit strachu?
Hysterektomie – odstranění dělohy
Můj příběh zřejmě není ojedinělý, protože podle Yale Medicine je ve Spojených státech každoročně provedeno přibližně 500 tisíc hysterektomií, což z ní činí druhý nejčastější chirurgický zákrok na ženách hned po císařském řezu. Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí také uvádí, že přibližně třetina všech žen podstoupí hysterektomii před šedesátkou. Jsou však všechny tyto zákroky nezbytné?
Některé výzkumy naznačují, že většina hysterektomií je prováděna na základě vlastní vůle. To znamená, že se neprovádí za účelem záchrany života ženy a že přibližně 90 % hysterektomií není nutných, protože se provádějí kvůli stavům, jako jsou děložní myomy, abnormální děložní krvácení a endometrióza, pro které existují jiné, vhodné alternativy.
Všechny tyto operace s sebou nesou značná rizika a mohou představovat pro pacientky značné finanční náklady. Podle nadace Hysterectomy Educational Resources and Services (HERS) Foundation patří mezi nejčastější následky hysterektomie:
- Srdeční onemocnění
- Ztráta sexuální touhy, vzrušení, citlivosti a děložního orgasmu
- Přibývání na váze
- Osteoporóza
- Bolesti kostí, kloubů a svalů a nehybnost
- Bolestivý pohlavní styk a poškození pochvy
- Posun močového měchýře, střev a dalších pánevních orgánů
- Infekce močových cest, časté močení a inkontinence
- Chronická zácpa a poruchy trávení
- Únava
- Ztráta kondice
- Změny tělesného zápachu
- Ztráta krátkodobé paměti
- Otupení emocí, změny osobnosti, sklíčenost, podrážděnost, hněv, uzavřenost a sebevražedné myšlenky
Nadace HERS také uvádí, že ženy po hysterektomii vykazují ztrátu tělesného citu a že vagína ženy je po zákroku zkrácena, zjizvena a vyklenuta. Dále uvádějí, že 98 % žen, které HERS odkázala na jí certifikované gynekology poté, co jim bylo řečeno, že potřebují hysterektomii, zjistilo, že ve skutečnosti zákrok vůbec nepotřebují. Uvádějí, že gynekologové, nemocnice a farmaceutické společnosti vydělávají na hysterektomii více než 17 miliard dolarů ročně.
Cena hysterektomie závisí na více faktorech (například na tom, zda se odstraňují také vaječníky, vejcovody a děložní čípek) a může se pohybovat od 10 do 20 tisíc dolarů.
Mastektomie – odstranění prsu
Podle Brigham and Women’s Hospital podstoupí ve Spojených státech amerických každoročně některou z forem mastektomie více než 100 tisíc žen. Ačkoli mnohé z těchto operací jsou určeny k léčbě rakoviny prsu, některé jsou prováděny za účelem prevence rakoviny prsu, jako v tolik medializovaném případě Angeliny Jolieové z roku 2013.
Jolieová se v článku v deníku The New York Times rozhodla pro preventivní dvojitou mastektomii, protože má mutaci genu BRCA1, která ji činí náchylnější k rakovině prsu. Její riziko lékaři odhadli na 87 %. Herečka si později nechala preventivně odstranit i vaječníky a vejcovody jako prevenci proti rakovině vaječníků (u níž mutace genu zvyšuje pravděpodobnost vzniku o 50 %).
Důležité je, že mutace genu BRCA1, kterou Jolieová trpí, je vzácná a podle CDC se mutace genů BRCA 1 nebo BRCA 2, které zvyšují pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu a vaječníků, vyskytují přibližně jen u 1 z 500 žen.
Jolieová napsala v roce 2015 druhý článek o svém rozhodnutí nechat si odstranit vaječníky a vejcovody, ale zároveň naléhá na ženy, aby „nespěchaly na operaci“, i když mají mutaci genu BRCA. Píše, že existuje více než jeden způsob, jak se vypořádat s jakýmkoli zdravotním problémem, a říká, že nejdůležitější je seznámit se s možnostmi a vybrat si, která z nich je pro vás ta pravá.
Přibližně 20 až 25 % všech případů rakoviny u žen tvoří duktální karcinom in situ (DCIS), což je stadium 0 rakoviny prsu, které se považuje za nízké riziko. Jen málo webových stránek, které se zabývají touto rakovinou, uvádí, že u 80 % žen, u nichž se DCIS objeví, nikdy nedojde k rozvoji invazivní rakoviny. Jinými slovy, tento karcinom ve stadiu 0 se stane skutečným karcinomem pouze u méně než 1 ze 4 diagnostikovaných žen. Přesto naprostá většina z nich podstoupí léčbu a mnoho z nich podstoupí mastektomii.
Studie publikovaná v časopise Journal of Clinical Oncology v roce 2009 zjistila, že se dramaticky zvýšil počet žen, u nichž byl diagnostikován DCIS v jednom prsu, a které se rozhodly pro chirurgické odstranění obou prsů. Ve studii se poukazuje na skutečnost, že počet žen, které se rozhodly pro dvojitou mastektomii kvůli DCIS, vzrostl v letech 1998 až 2005 o 188 %, ačkoli studie uvádí, že důvody, proč se ženy rozhodují pro tuto možnost léčby, nejsou jasné.
Jeden ze spoluautorů studie, Dr. Todd Tuttle z Minnesotské univerzity, v prohlášení vydaném univerzitou uvedl, že „desetiletá doba míry přežití u žen s DCIS je 98 až 99 %, proto odstranění normálního kontralaterálního prsu tuto vynikající dobu přežití u této skupiny žen nezlepší“. Vědci dospěli k závěru, že je „nezbytně nutné provést další studie“, aby bylo možné pochopit složitý rozhodovací proces, který vede ženy k tomu, aby se rozhodly pro odstranění zdravého prsu.
V publikaci „Why Are There So Many Mastectomies in the United States?“ (Proč je ve Spojených státech tak mnoho mastektomií?) z roku 2016 se uvádí, že rostoucí počet mastektomií je trendem, který je důsledkem zájmu pacientek a který je výraznější u mladších, vzdělanějších a dobře pojištěných žen, což odráží strach z recidivy a v některých případech jde i o nepochopení budoucích rizik vzniku rakoviny.
Stejně jako každý chirurgický zákrok i mastektomie s sebou nese rizika. Podle britské organizace Cancer Research UK patří mezi rizika spojená s mastektomií:
- Krevní sraženiny
- Pocity únavy a slabosti
- Krvácející rány
- Infekce ran
- Hromadící se tekutina v okolí místa operace (serom)
- Hromadění krve v okolí místa operace
- Bolesti nervů
- Ztuhnutí ramen
- Oteklá paže nebo ruka
- Zjizvená tkáň v podpaží (známá také jako kording)
Salpingektomie – odstranění vejcovodů
Salpingektomie je chirurgické odstranění jednoho nebo obou ženských vejcovodů. Vejcovody jsou průchodem, který umožňuje vajíčku cestovat z vaječníků do dělohy. Tento zákrok doporučují onkologická sdružení, odborníci z řad onkologů a dalších lékařů jako součást prevence rakoviny vaječníků a používá se jako forma trvalé antikoncepce.
V posledních několika letech se salpingektomie provádí stále častěji. Retrospektivní kohortová studie z roku 2019 si kladla za cíl zhodnotit změnu v míře využívání laparoskopické salpingektomie za účelem sterilizace po vydání prohlášení o klinické praxi Společnosti gynekologické onkologie z listopadu 2013 a stanoviska výboru Americké vysoké školy porodnické a gynekologické z ledna 2015: Salpingektomie pro prevenci rakoviny vaječníků, které podporuje salpingektomii pro prevenci rakoviny vaječníků.
Do výzkumu byly zahrnuty ženy starší 21 let, které v období od dubna 2013 do září 2016 podstoupily intervalovou laparoskopickou trvalou sterilizaci ve čtyřech univerzitních nemocnicích v texaském Houstonu a v New Yorku. Vědci dospěli k závěru, že počet zákroků salpingektomie se v letech 2013-2014 výrazně zvýšil z 5 % na 9 %, přičemž v roce 2016 vzrostl na 75 %.
Tento zákrok se také stále častěji používá k dosažení trvalé sterilizace ve srovnání s klasickým podvázáním vejcovodů. Podvázání vejcovodu se také běžně označuje jako „podvázání vaječníků“ a spočívá v tom, že se vejcovody přeruší nebo zablokují, čímž se přeruší cesta vajíček z vaječníků do dělohy. Považuje se za trvalou formu antikoncepce.
Přestože jsou s každým chirurgickým zákrokem spojena určitá rizika, salpingektomie je považována za málo nebezpečnou. Podle Johns Hopkins Medicine jsou některé běžné rizikové faktory salpingektomie následující:
- Krvácení
- Kýla
- Neúmyslné poranění orgánů v břiše
- Infekce
- Zjizvená tkáň
- Chronická bolest
- Potřeba delšího řezu (tzv. laparotomie)
Snaha o zvýšení počtu operací?
Nedávno se objevila série příspěvků týkajících se lékařů a dalších specialistů, kteří vyzývají stále větší počet žen, aby zvážily odstranění vejcovodů (salpingektomii), a snížily tak nebezpečí vzniku rakoviny vaječníků. Vyvolává to však otázku: Je tohle všechno opravdu nutné?
Proč lékařský systém nabádá ženy, aby si odstranily své reprodukční orgány? A existují i jiné možnosti? Pokud ano, jsou o nich ženy dostatečně informovány?
Jsou všechny tyto operace podporovány lékaři nebo snad pacientkami, které se bojí možných budoucích nemocí a jsou ochotny odstranit část svého těla, aby dosáhly alespoň částečného klidu na duši?
Další článek, publikovaný v březnu 2023 v Kaiser Health News, vysvětluje, že pro část mladých lidí na Medicare (státní zdravotní pojištění) je hysterektomie někdy cenově dostupnější než antikoncepce, a uvádí i několik reálných případů.
Je chirurgický zákrok tou nejlepší volbou?
Pokud jde o jakýkoli lékařský zákrok, každý se musí rozhodnout pro nejlepší variantu sám na základě svých osobních okolností, všech dostupných informací a povědomí o jiných možnostech.
Je však možné, že převaha všech těchto operací poukazuje na hlubší problém. Ztratily jsme jako ženy vztah k sobě samým a ke svému tělu? Místo toho, abychom milovaly a ctily ty úchvatné a překrásné divy, kterými naše těla jsou, zredukovaly jsme je ve své mysli na mechanické konstrukce. Odstranily jsme si ty části, které možná nefungují úplně správně? A používají lékaři strach k tomu, aby nás usměrňovali při rozhodování o nemocech nebo jejich možných následcích v budoucnu?
Ne vždy lékaři svým pacientům poradí i jiné možnosti a někdy to může být proto, že o nich nevědí, takže si nejdříve udělejte průzkum a vězte, že u každého problému vždy existuje řada dalších řešení. Možná je budeme muset trochu déle hledat, abychom je našli, ale když se podívám do očí svých dětí, vím, že v mém případě to stálo za to.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložila K. K.
