Dr. Judson Brewer, psychiatr a neurolog zabývající se závislostmi, ve své nové knize The Hunger Habit: Why We Eat When We’re Not Hungry and How to Stop popisuje, jak špatné stravovací návyky mají mnozí z nás.
Dr. Brewer napsal tuto knihu, aby se zabýval tím, proč si vytváříme špatné stravovací návyky, a vyzval čtenáře, aby se jich zbavili pomocí 21denního plánu. Pokud pochopíme, co se děje v našem mozku, když máme pocit, že nemůžeme přestat jíst, můžeme se přestat cítit provinile kvůli neschopnosti dodržovat běžný dietní plán. Je zároveň odborníkem na lidskou tendenci uvíznout ve vyjetých kolejích a na úzkost, kterou tato tendence způsobuje. Ve své předchozí knize, která se již dočkala českého překladu, Život bez úzkosti, se zabývá návyky, které k úzkosti vedou, a předkládá třístupňový plán, jak přeškolit úzkostné mozky.
V knize The Hunger Habit se zaměřuje na návyky, které nás mohou držet v pasti přejídání.
Jak se utvářejí stravovací návyky
S jídlem si vytváříme nejrůznější asociace. Jíme při navazování kontaktu s ostatními, abychom se utěšili, když jsme smutní, nebo jen tak z nudy.
K tomuto problému přispívá i samotná hojnost potravin v moderní společnosti. „Když není jídlo, nemůžeme si tyto asociace vytvářet,“ upozornil Brewer. Ještě důležitější je, že zpracované potraviny jsou „navrženy tak, aby byly návykové“, řekl. Některé studie naznačují, že zpracované potraviny, s jejich upravenou kombinací sacharidů a tuků, mohou být stejně návykové jako cigarety a alkohol. „Návykovost nezdravých potravin spolu s jejich schopností ovlivňovat naše nálady komplikují náš vztah k jídlu,“ dodává.
„Je velmi obtížné jíst tak, jak víme, že bychom měli, protože náš myslící mozek není zdaleka tak silný jako naše cítící tělo. Nutkání jíst je mnohem silnější než [myšlenka], že bychom neměli.“ Vypráví. Proto jsou tradiční diety, které se zaměřují na omezování kalorií, pro mnohé z nás neúčinné. Naše návyky vždy předčí naši vůli, říká Brewer. Uvádí čtyři důvody, proč nespoléhat na sílu vůle:
- Co nemůžete mít, to chcete mít víc.
- To, čemu se bráníte, přetrvává.
- Neúspěch vede k ústupu.
- Síla vůle není součástí strategií ke změnám návyků.
Nekonečný cyklus návyků
Ve své knize Brewer navrhuje, že lepší strategií, jak se zbavit špatných návyků, je uvědomit si cykly, které nás nutí opakovat nezdravé zlozvyky. Cyklus definuje takto:
- Spouštěč
- Chování
- Odměna
Tyto tři prvky trénují náš mozek, píše Dr. Brewer. Používá příklad dítěte, které se těší z toho, že poprvé ochutná zmrzlinu: Nejdříve zmrzlinu vidí a chce jí ochutnat. Následně ji sní a v konečné fázi má kladný prožitek z jídla, který si přeje zopakovat.
Když čelíme úzkosti nebo emocionálnímu zmatku, často tento cyklus náš mozek využívá k řešení problému – Konzumace zmrzliny nám dělá dobře, tudíž si ji vychutnáme v momentu úzkosti. Mozek nám připomíná, že jídlo je příjemné, a tak se jím pokusí vytlačit negativní emoce z hlavy.
21denní výzva
Brewer vyzývá čtenáře, aby se pustili do 21denní výzvy a přenastavili svůj vztah k jídlu.
„21denní program je založen na dlouholetém výzkumu a klinických zkušenostech, několik lidí mi oznámilo, že zhubli více než 45 kilogramů, a co je důležité, že si tuto váhu udrželi déle než pět let.“ Praví.
První část
První část výzvy (1. až 5. den) zahrnuje zkoumání vašeho vztahu k jídlu a stravování v průběhu celého života. Dalšími kroky je zmapování vašich stravovacích návyků a určení situací, které vás nutí jíst spíše kvůli emocím a zlozvyku než kvůli hladu.
Druhá část
Druhá část (6. až 16. den) je věnována přerušení těchto návyků prostřednictvím uvědomělého stravování, pozornosti, sebepoznáváním a sebekontrole. Dr. Brewer doporučuje zapudit zbytečnou chuť na jídlo systémem z praxe vyvinuté americkou učitelkou meditace Michele McDonaldovou.
Rozpoznejte, kdy se jedná jen o chuť k jídlu, nebo máte opravdu hlad. Přečkejte tento stav, zabývejte se tím, co chuť k jídlu navodilo a poznamenejte si, jak jste se v daný moment cítili.
Je prokázáno, že tento způsob přečkání chuti pomáhá lidem překonat touhu po jídle, poznamenává Dr. Brewer.
Třetí část
Třetí část (17. až 21. den) pomáhá čtenářům identifikovat nové, zdravé návyky týkající se jídla. Máme možnost se naše zvyky přeučit a změnit i naše chutě. Důležitým nástrojem, který je třeba si v této fázi procesu vytvořit, je seznam potravin, které jsou zdravé a zároveň uspokojivé pro naši mysl.
Ke konci výzvy připomíná, abychom k sobě byli laskaví a trpěliví. „Jsme tak zvyklí se sebemrskat za své nevhodné návyky, že si z toho také uděláme zvyk,“ píše. Stručně řečeno, laskavost k sobě samému je mnohem prospěšnější než sebeodsuzování a může mít velký význam, když se snažíme změnit svůj život a své návyky.
Jezení nemusí být něco, za co bychom se měli stydět, když se zbavíme nezdravých stravovacích návyků.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times. Text byl redakčně zkrácen a upraven.
