Fermentované miso a jogurt poskytují prospěšné mikroorganismy a bioaktivní látky, které podporují zdraví střev.
Co kdyby dvě jednoduché fermentované potraviny – jedna pradávná, druhá důvěrně známá – dokázaly pomoci chránit před rakovinou, zpomalit proces stárnutí a posílit celý trávicí ekosystém? Napříč Asií i Evropou jsou miso a jogurt po staletí součástí jídelníčku kultur s dlouhověkostí. Rostoucí množství vědeckých poznatků dnes ukazuje proč: tato „fermentovaná dvojice dlouhověkosti“ není pouhou kulinářskou tradicí. Jejich jedinečné probiotické kultury, antioxidanty a metabolity vznikající při fermentaci poskytují měřitelnou ochranu dlouhodobému zdraví.
4 hlavní přínosy misa
Miso patří mezi oblíbené potraviny dlouhověkých Japonců. Vyrábí se především ze sójových bobů, rýžového koji a soli a prochází dlouhodobou fermentací, během níž se bílkoviny štěpí na snadno vstřebatelné aminokyseliny. Díky tomu nabízí řadu zdravotních benefitů.
1. Účinky proti stárnutí
Miso je bohaté na antioxidační peptidy a aminokyseliny, které neutralizují volné radikály a zpomalují buněčné opotřebení.
Studie publikovaná v časopise BMJ, zahrnující více než 90 000 dospělých, zjistila, že vyšší konzumace fermentovaných sójových výrobků souvisela s přibližně o 10 % nižší celkovou úmrtností. To naznačuje, že účinky misa proti stárnutí se mohou promítat i do skutečné délky života.
2. Snižuje riziko rakoviny
Fermentované sójové potraviny prokázaly slibné protinádorové účinky jak v populačních studiích, tak v laboratorním výzkumu.
Rozsáhlá studie publikovaná v JAMA zjistila, že pacientky s rakovinou prsu, které konzumovaly více sójových potravin – včetně misa –, měly výrazně nižší riziko recidivy i úmrtnosti. Isoflavony a metabolity vznikající při fermentaci mohou pomáhat regulovat hormonální signalizaci, tlumit zánět a podporovat účinnější imunitní dohled.
3. Vyživuje a chrání střeva
Plíseň rýžového koji (Aspergillus oryzae) obsažená v misu spolu s produkty fermentace napomáhá lepšímu trávení a vstřebávání živin a zároveň udržuje vyvážený střevní mikrobiom, čímž podporuje plynulou střevní činnost. Vyvážené prostředí ve střevech je základem odolné imunity, zdravého metabolismu, regulace nálady a celkové vitality organismu.
4. Vyrovnává hormony a posiluje kosti
U žen v menopauze zvyšuje pokles hladiny estrogenu riziko osteoporózy a artritidy. Miso v tomto směru nabízí účinnou podporu: obsahuje kvalitní rostlinné bílkoviny a minerály důležité pro stavbu kostí – vápník, hořčík a draslík. Jeho přirozené isoflavony působí podobně jako ženský hormon estrogen, čímž mohou zmírňovat menopauzální obtíže, jako jsou návaly horka, noční pocení či bušení srdce, a zpomalovat úbytek kostní hmoty. Protože tofu je rovněž bohaté na isoflavony a vápník, přidání tofu do miso polévky dále zvyšuje její nutriční přínos.
Tipy pro přípravu miso polévky
Aby si miso zachovalo své prospěšné živiny a živé bakterie, je důležité vypnout ohřev až po úplném dovaření polévky a miso vmíchat až následně. Dlouhé vaření totiž ničí probiotické kultury a oslabuje i charakteristickou vůni misa. Pokud miso používáte jako glazuru na grilované ryby nebo zeleninu, nanášejte jej až ke konci přípravy, těsně před dokončením pokrmu.
Pozor na obsah soli
Přestože je miso polévka považována za zdravý pokrm, obsahuje poměrně vysoké množství sodíku. Nadměrný příjem soli může zatěžovat žaludeční sliznici a v krajních případech i poškozovat ledviny. Lidé se žaludečními vředy, refluxem, vysokým krevním tlakem nebo onemocněním ledvin by měli volit nízkosodné varianty misa nebo jej konzumovat střídmě.
Jogurt: vyživuje střeva a může pomáhat v prevenci rakoviny
Jogurt vzniká fermentací živočišného mléka – nejčastěji kravského – pomocí bakterií mléčného kvašení. Během fermentace se velká část laktózy přeměňuje na kyselinu mléčnou, což výrazně snižuje zažívací obtíže. Právě proto dokáže jogurt tolerovat i řada lidí s intolerancí laktózy.
Ve starověké Číně byl jogurt znám pod názvem „lào“ (酪). Slavný lékař dynastie Tchang Sun S’-miao, označovaný jako „král medicíny“, ve svém díle Základní recepty hodné tisíce zlatých uvádí, že lào „posiluje plíce a prospívá tlustému střevu“. V moderním pojetí to znamená, že jogurt podporuje dýchací systém a zdravou střevní peristaltiku.
Také rozsáhlá farmakologická encyklopedie Kompendium léčivých látek (Bencao Gangmu) uvádí, že lào „zvlhčuje suchost, uvolňuje střeva, posiluje tělo a odvádí horké toxiny“. Jinými slovy – může pomáhat zmírňovat kožní potíže, jako jsou vředy či akné, které souvisejí s vnitřním přehřátím organismu.
Už před více než tisíci lety si naši předkové všímali přirozených výživových a léčivých účinků jogurtu – poznatků, které se pozoruhodně shodují se současnými vědeckými zjištěními. Moderní výzkum totiž naznačuje, že jogurt může pomáhat chránit před některými typy střevních nádorů.
Studie publikovaná v odborném časopise Gut Microbes zjistila, že konzumace dvou a více porcí jogurtu týdně souvisí s přibližně o 20 % nižším rizikem kolorektální rakoviny pozitivní na Bifidobacterium. U nádorů bez přítomnosti těchto bakterií však ochranný efekt pozorován nebyl. Starší studie navíc ukazují, že vyšší příjem jogurtu je spojen s nižším rizikem vzniku kolorektálních adenomů i samotné rakoviny tlustého střeva.
Jak vybrat správný jogurt
Pro maximální zdravotní přínos je vhodné vybírat bílý jogurt bez přidaného cukru, emulgátorů a zahušťovadel. Výzkumy ukazují, že emulgátory a stabilizátory běžně přidávané do ochucených jogurtů mohou podporovat střevní zánět a narušovat prostředí, které je důležité pro růst prospěšných probiotik. Mnohé ochucené jogurty navíc obsahují vysoké množství cukru a dalších přísad, které jejich zdravotní přínos výrazně snižují.
Pokud chcete zvýšit příjem bílkovin, volte pravý řecký jogurt, který vzniká cezením a odstraněním části tekutiny. To jej odlišuje od tzv. „řeckého typu“ jogurtu, který často dosahuje krémové konzistence pomocí zahušťovadel nebo smetany a může obsahovat méně bílkovin i méně živých bakterií.
Jak jogurt jednoduše „vytunit“ pro větší zdravotní přínos
Z obyčejného bílého jogurtu lze snadno vytvořit chutnější a zároveň účinnější podporu zdraví pomocí několika jednoduchých kombinací:
1. Med
Oligosacharidy obsažené v medu slouží jako prebiotická výživa pro prospěšné střevní bakterie, zejména rod Bifidobacterium, a podporují jejich růst. Med navíc dodává minerály a vitaminy.
Jedna studie ukázala, že med zvyšuje přežívání probiotik v náročném prostředí žaludku a střev, přičemž nejvýraznější ochranný účinek měl jetelový med. V klinickém pokusu vedla konzumace jogurtu slazeného medem dvakrát denně po dobu dvou týdnů k výraznému nárůstu množství bakterií Bifidobacterium ve střevech účastníků.
2. Čerstvé ovoce
Bobulové ovoce, jako jsou borůvky nebo maliny, dále jablka, broskve a podobné druhy, jsou bohaté na přirozená prebiotika, například oligosacharidy, které vyživují „hodné“ bakterie. Zároveň poskytují vitamin C a silné antioxidanty.
3. Vlašské ořechy
Vlašské ořechy obsahují zdravé tuky, zejména omega-3 mastné kyseliny, které podporují zdraví srdce a mozku a zároveň zlepšují chuť jogurtu.
Základní pravidla pro konzumaci jogurtu
Načasování: Kromě vhodných kombinací potravin hraje roli i správný čas konzumace. Nejlepší je jíst jogurt přibližně dvě hodiny po jídle, kdy je hladina žaludeční kyseliny nižší a přívětivější pro přežití probiotik.
Konzumace jogurtu nalačno se nedoporučuje – silně kyselé prostředí žaludku může probiotické bakterie zničit a studená teplota může dráždit trávení. Z pohledu tradiční čínské medicíny může studená strava nalačno oslabovat trávicí „jangovou“ energii a zhoršovat funkci trávení.
Teplota: Zahřívání jogurtu ničí živé bakteriální kultury, proto jej nikdy neohřívejte v mikrovlnné troubě. Pokud jej chcete mít mírně teplý, zahřívejte jej velmi šetrně ve vodní lázni, maximálně na přibližně 40 °C (104 °F).
Miso i jogurt patří mezi fermentované potraviny – miso poskytuje rostlinné bílkoviny a specifické probiotické kultury, zatímco jogurt dodává živočišné bílkoviny a jiné prospěšné bakteriální kmeny. Pro dlouhodobý zdravotní přínos se doporučuje konzumovat 2–3 porce jogurtu týdně a 2–3 misky miso polévky týdně.
Lidé s onemocněním ledvin nebo s intolerancí laktózy by se měli před pravidelným zařazením těchto fermentovaných potravin do jídelníčku poradit s lékařem nebo nutričním terapeutem.
–ete–
