Podle nedávného přehledu dosavadního výzkumu publikovaného v časopise Current Sports Medicine Reports je cvičení „tím nejdůležitějším lékem na covid-19“.
K září 2022 bylo na celém světě připsáno více než 6,4 milionu úmrtí nemoci covid-19. Očkování, posilující dávky, mytí rukou, udržování odstupu a roušky se u mnoha lidí ukázaly jako neúčinné, přičemž plně očkovaní jedinci se nakazili a trpěli stejně jako ti neočkovaní, od mírných příznaků až po nepříznivé následky, včetně delší hospitalizace a dokonce úmrtí.
Vzhledem k tomu, že se stále objevují nové mutace, někteří vědci se domnívají, že je načase zaměřit se na využití cvičení jako strategii první volby při prevenci a léčbě covidu-19 a dlouhého covidu. Podle nedávné studie časopisu American Journal of Preventative Medicine by vysocí představitelé veřejného zdravotnictví „měli do strategie kontroly pandemie přidat fyzickou aktivitu“.
Klinické důkazy
Podle přehledu v časopise Current Sports Medicine Reports lze důsledným dodržováním pokynů pro cvičení snížit počet hospitalizací pro covid-19 až o 42 %, počet hospitalizací na jednotce intenzivní péče až o 38 % a počet úmrtí až o 83 % u hlavních demografických podskupin a u osob s chronickým onemocněním i bez něj.
V současné době existuje více než 25 studií a jedna metaanalýza, které uvádějí, že pro osoby, které byly trvale neaktivní, mělo nakažení covidem-19 horší zdravotní důsledky než u osob, které byly pravidelně fyzicky aktivnější.
V přehledu dosavadního výzkumu z roku 2022 publikovaném v časopise Journal of Sport and Health Science bylo zjištěno, že snížení rizika vážného průběhu covidu u fyzicky aktivních skupin lze přičíst imunoprotektivním účinkům vyvolaným cvičením, včetně snížení chronického zánětu. Výzkumníci napsali: „Vědecké konsenzuální skupiny, včetně těch, které předložily Pokyny pro fyzickou aktivitu Američanů, dosud nevěnovaly této oblasti výzkumu patřičnou pozornost.“
Zmiňovaná studie z Current Sports Medicine Reports ukázala, že nejvýznamnější přínos měla pravidelná fyzická aktivita s minimálně 150 minutami středně intenzivního cvičení týdně nebo 75 minutami vysoce intenzivního cvičení týdně. Tyto činnosti snížily riziko nákazy o 11 až 22 %.
Stuart Hoover, praktický naturopat, řekl deníku The Epoch Times: „Většina naší populace je neaktivní a obézní, a v takové situaci imunitní systém organismu nestíhá.“
Vliv cvičení na orgánové soustavy
Nejdříve je důležité pochopit účinek cvičení na buněčné úrovni, počínaje exerkiny a jejich vlivem na všechny tělesné systémy. Exerkiny jsou signální molekuly uvolňované z kosterního svalstva, hnědé tukové tkáně, bílé tukové tkáně, neuronů, srdce a jater v reakci na cvičení. Vyskytují se v mnoha formách, například jako hormony, proteiny, metabolity a nukleové kyseliny. Tyto exerkiny hrají potenciální roli při zlepšování kardiovaskulárního, metabolického, imunitního a neurologického zdraví.
Exerkiny mají potenciál k léčbě kardiovaskulárních onemocnění, diabetu 2. typu a obezity. Prostřednictvím molekulárních signálů a cest uvolňuje cvičení exerkiny, které mohou zmírnit dopady covidu-19 a dlouhého covidu na orgánové systémy.
Kardiovaskulární systém
Covid-19 způsobuje v kardiovaskulárním systému několik poruch, včetně zvýšeného výskytu krevních sraženin a vysokého krevního tlaku. Kromě toho covid-19 způsobuje zánět v koronárních tepnách, což může urychlit tvorbu plaku a způsobit ucpání srdce. Při dlouhém covidu vede zánět ke zvýšeným problémům s cévami, které mají za následek hlubokou žilní trombózu, plicní embolii a krvácivé příhody.
Cvičení má protizánětlivý účinek, který může pomoci zmírnit systémový zánět srdeční tkáně způsobený onemocněním covid-19. „Víme, že covid je onemocnění, které ovlivňuje oběhový systém, a lidé, kteří cvičí, mají zdravější oběhový systém, takže jsou lépe připraveni přečkat tuto bouři,“ uvedl pro The Epoch Times Andrew Noymer, epidemiolog a docent populačního zdraví a prevence nemocí na University of California-Irvine.
Během cvičení se uvolňuje více exerkinů, které podporují růst, tvorbu a funkci cév a zároveň obnovují srdeční tkáň, zlepšují krevní tlak a zabraňují chronickým onemocněním, jako je cukrovka a kardiovaskulární choroby.
Dýchací soustava
Virus, který způsobuje covid-19, se do těla dostává dýchacími cestami. Po infikování se virus replikuje a šíří se po horních a dolních cestách dýchacích.
Obrana proti covidu-19 vyžaduje zdravou imunitní a dýchací soustavu. Zvýšení aerobní kapacity může okamžitě ovlivnit imunitní systém prostřednictvím třech mechanismů:
- Zvyšuje množství a funkci imunitních buněk, včetně T-lymfocytů, neutrofilů, makrofágů a monocytů
- Zvyšuje hladinu imunoglobulinu IgA, který spolu s imunitními buňkami dokáže bojovat proti plicním infekcím
- Reguluje zánětlivé proteiny krátkodobým zvýšením aktivity, aby organismus mohl bojovat s plicními infekcemi a dlouhodobou redukcí, aby se potlačilo snížování funkce plic
„Čím větší pohyb krve dokážeme zajistit, tím více cirkulují silné imunitní buňky. Ty zasáhnou více oblastí těla a najdou více bakterií a virů, které mohou napadnout,“ říká Hoover.
Cvičení může mít dokonce antioxidační účinky tím, že uvolňuje myokiny, proteiny, které mohou chránit před nemocemi souvisejícími s oxidačním stresem a prospívat dýchacímu systému při boji s covidem.
Neuroendokrinní a nervový systém
Neurologické následky covid-19 mohou být mírné až závažné, od bolestí hlavy a ztráty čichu až po hemoragickou mrtvici a Guillainův-Barrého syndrom. Existují také pitevní zprávy, které ukazují rozsáhlé mozkové léze u zemřelých na covid-19.
Dlouhodobý covid může způsobit devastující neurologické příznaky v mozku, včetně hučení v uších, ztráty sluchu, závratí, zánětu mozku, syndromu chronické únavy a úzkosti a deprese. Neurologické příznaky mohou být důsledkem buď neuropatického účinku viru, nebo nepřímého účinku neurozánětu.
Specifické exerkiny uvolňované během cvičení mohou podpořit růst a vývoj mozkové tkáně a zlepšit náladu a poznávání, což z nich činí užitečný lék při potlačování škodlivých účinků covid-19 a dlouhodobého covidu.
Kromě toho některé neuro-specifické exerkiny, které se uvolňují při cvičení, ovlivňují také neuroendokrinní systém tím, že zvyšují absorpci inzulínu a zmírňují nepříznivé účinky covid-19 na kontrolu glukózy, což je další důkaz, že cvičení je nezbytnou lékařskou intervencí ke zmírnění účinku, který má covid-19 na neuroendokrinní systém.
Imunitní systém
V boji proti covidu-19 je nezbytná silná imunitní obrana. U mnoha lidí se zpožděnou imunitní reakcí se mohou vyskytnout jak výrazné příznaky covidu, tak dlouhý covid. Adaptivní imunitní odpověď zprostředkovaná T-lymfocyty je hlavním faktorem určujícím klinický výsledek infekce virem SARS-CoV-2.
T-lymfocyty produkuje brzlík, nicméně nejvyšší produkce T-lymfocytů probíhá v dětství a nakonec je tato žláza téměř zcela nahrazena tukovou tkání. T-lymfocyty dále přežívají, jsou uloženy v lymfatických uzlinách a aktivují se, když se do těla dostane antigen, například virus. Starší lidé mají často neúčinné a nefunkční T-lymfocyty, takže jsou více ohroženi závažnou infekcí.
„Nejzávažnější následky covidu jsou spojeny s věkem, takže největší úmrtnost pozorujeme u starších lidí, přičemž v každém věku mohou být na tom lépe lidé, kteří cvičí,“ vysvětluje docent Noymer.
U lidí s vyčerpanými T-lymfocyty dochází během počáteční infekce k opožděné ochranné imunitní reakci, což způsobuje nárůst virové nálože. Jakmile se virová zátěž zvýší, T-lymfocyty to kompenzují vysíláním cytokinů, které signalizují ostatním imunitním buňkám, aby pomohly v boji s virem. To bohužel může vyústit v cytokinovou bouři, intenzivní zánětlivou reakci, která může vést k tomu, že imunitní buňky napadnou i zdravé oblasti těla.
Cvičení zvyšuje a mobilizuje imunitní buňky do krevního oběhu a může přímo stimulovat imunitní systém. Cvičení také uvolňuje různé myokiny, které se specificky zaměřují na brzlík a zvyšují produkci T-lymfocytů, což je v konečném důsledku chrání před účinky covidu-19.
Mechanismy nápravy poškození orgánů po covidu-19
Charakteristickým znakem vyčerpávajících a smrtelných případů covidu-19 je poškození více orgánů, včetně srdce, plic, jater, ledvin, slinivky a sleziny. Cvičení uvolňuje kmenové buňky, které opravují poškozenou tkáň srdce a kosterního svalstva. Cvičení také stimuluje kostní dřeň k tvorbě imunitních buněk a uvolňuje buňky, které pomáhají růstu a hojení cév.
Dalším důležitým mechanismem pro uzdravení poškozených orgánů je autofagie, proces buněčné recyklace. Infekce covidem-19 poškozuje mitochondrii, buněčnou elektrárnu a primární zdroj energie v těle. Při každém cvičení procházejí poškozené buňky všech tělesných systémů autofagií, která čistí nefunkční, poškozené mitochondrie a další buňky, aby optimalizovala produkci energie a udržovala zdraví kosterního svalstva.
Další doporučení
„Neznám žádného lékaře, který by řekl, že vám cvičení ublíží,“ argumentuje Hoover. „Lidé, kteří mají problémy s nadledvinami nebo jsou náchylní ke kardiovaskulárním příhodám, musí ke cvičení přistupovat pomaleji, ale všichni musíme někde začít.“ Navrhuje proto zvyšovat intenzitu postupně, jakmile se tělo přizpůsobí.
Výzkum ukazuje buněčné a molekulární dráhy a mechanismy, které cvičení ovlivňuje, a účinky exerkinů na všechny tělesné systémy. Tyto poznatky posilují tvrzení, že fyzická aktivita může pomoci zmírnit infekci covidem-19 a řešit v současné době „neléčitelné“ příznaky dlouhého covidu.
Docent Noymer varuje: „Je důležité, aby si čtenáři uvědomili, že cvičení nezabrání infekci covidem zcela. Věk je nejvýznamnějším faktorem tohoto závažného onemocnění a každého z nás čas dostihne, bez ohledu na to, jak moc cvičíme.“
Článek vyšel původně na stránkách americké redakce Epoch Times.
Čtěte také:
